V Česku řádí nebezpečný parazit, způsobuje vážné onemocnění

Ještě než skončil únor 2026, evidoval Státní zdravotní ústav 2 865 hlášených případů svrabu, o více než 700 víc než ve stejném období roku 2025. Samotný leden 2026 přinesl 1 601 případů, zatímco leden 2025 jich měl 1 114. Za celý loňský rok bylo hlášeno 11 701 případů, přičemž v roce 2022 to bylo 5 276, tedy zhruba polovina. Trend je zřejmý a letošní start ho jen potvrzuje.

Parazit, který se neptá na čistotu

Zákožka svrabová je roztoč menší než půl milimetru, který se zavrtá do kůže a způsobuje intenzivní svědění, typicky silnější v noci. Většina lidí si svrab spojuje s nedostatečnou hygienou, ale to je omyl, který odborníci opakovaně vyvracejí. Přenáší se přímým a delším kontaktem kůže na kůži, stačí objetí, sdílená postel nebo péče o nemocného člověka. Hygiena na tom nic nemění, protože parazit se přenáší kontaktem, ne špínou.

Zákeřné je i to, že zákožka mimo hostitele přežije až tři dny a do kůže nového hostitele se může zavrtat během několika minut. Přenos přes kontaminované prádlo nebo ložní textilie je méně častý, ale možný. Diagnostika navíc nebývá přímočará: typické projevy mohou být překryté zánětem kůže a onemocnění se snadno plete s ekzémem nebo alergií, takže část případů se řeší pozdě.

Kde je problém největší

Krajská data za rok 2025 ukazují, že svrab není záležitostí jednoho místa. V absolutních číslech vedl Moravskoslezský kraj s 1 780 případy, za ním Jihomoravský s 1 209 a Olomoucký s 1 113. Pokud se ale přepočítají čísla na počet obyvatel, vychází nejvyšší nemocnost v Olomouckém kraji, 176,2 případů na 100 tisíc obyvatel, těsně před Plzeňským (173,1) a Libereckým (152,4). Problém je tedy geograficky rozptýlený a žádný kraj není imunní.

Vyšší riziko přenosu mají prostředí, kde lidé žijí nebo tráví čas v těsné blízkosti: domovy pro seniory, ubytovny, lůžková zdravotnická zařízení nebo školky. Právě v těchto kolektivech se svrab šíří snadněji a jeden neodhalený případ může rychle zasáhnout desítky lidí.

Svrab není jen nepříjemné svědění

WHO upozorňuje, že zanedbané nebo opakovaně neúspěšně léčené případy mohou vést k sekundárním kožním infekcím a v závažnějších situacích i k otravě krve nebo poškození srdce a ledvin. To není strašení, jde o reálné komplikace, které se objevují zejména tehdy, když se onemocnění dlouho nerozpozná nebo se léčba nedokončí správně.

A právě nedokončená nebo špatně provedená léčba je jedním z důvodů, proč se svrab vrací. Nestačí ošetřit jen toho, koho svědí. Doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR jsou jasná: léčit je třeba zároveň všechny blízké kontakty, i ty bez příznaků, vyprat textilie na vyšší teplotu a věci, které prát nelze, na několik dní izolovat. Kdo tohle přeskočí, riskuje, že se nákaza vrátí z nejbližšího okolí. Svrab není exotická rarita, WHO odhaduje, že jím je každoročně postiženo 200 až 300 milionů lidí po celém světě. Česká čísla jsou součástí širšího evropského trendu, který po pandemii zrychlil. Pokud vás v noci svědí kůže a nevíte proč, je lepší zajít ke kožnímu lékaři dřív, než začnete hledat odpověď v lékárně.