Vláda nastavila cenový strop paliv a benzínky se bouří. Hromadně teď začínají zavírat

Zatímco řidiči sledují, jestli litr nafty spadl o další koruny, část pumpařů počítá, jestli se jim vůbec vyplatí ráno otevřít. Čerpací stanice Signum v Šakvicích neotevřela hned první den, pumpa v Dobšicích taky ne, v Česňovicích dočasně zastavili prodej. Nejde o technické závady ani o náhodu, provozovatelé sami říkají, že důvodem je cenový strop. A Unie nezávislých petrolejářů varuje, že jde o začátek, ne o výjimky.

Strop se počítá každý den, zásoby se kupují dopředu

Mechanismus, který vláda nastavila, vypadá na papíře jednoduše: ministerstvo financí každý den zveřejní maximální přípustnou cenu neprémiového benzinu a nafty odvozenou od burzovních cen ropy, a pumpy nesmí účtovat víc než 2,50 Kč na litr nad nákupní cenu. Problém je, že palivo se nenakupuje každý den znovu. Pumpa si zásoby objednává dopředu, platí za ně předem a pak je prodává třeba týden. Když strop mezitím prudce klesne, prodává za méně, než zaplatila.

Přesně to se stalo v pátek 10. dubna 2026, kdy ministerstvo stáhlo strop na benzin z 43,15 Kč na 41,77 Kč a na naftu z 49,59 Kč na 45,20 Kč, pokles o více než čtyři koruny na litr nafty za jediný den. Provozovatel Petr Chloupek pro TN.cz spočítal, že v tu chvíli mohl ztrácet až tři koruny na každém prodaném litru. Unie nezávislých petrolejářů tvrdí, že v tu chvíli prodávala se ztrátou většina čerpacích stanic v zemi. Ministerstvo financí to odmítá a říká, že výpočet marže je nastaven správně.

Velcí hráči to ustojí, malí nesou plný náraz

Tady se dostáváme k jádru problému, který konkurenční texty většinou přehlíží. V Česku bylo k červnu 2025 evidováno téměř 3 950 veřejných čerpacích stanic, z toho přes 2 850 standardních vícedruhových. Velká část z nich jsou menší nebo regionální provozovny, které nemají finanční polštář velkých řetězců. Asociace ČAPPO, zastupující velké distributory, 8. dubna uvedla, že žádné problémy nehlásí, ale to je právě ten rozdíl. Řetězce s desítkami stanic a vlastní logistikou mohou krátkodobou ztrátu na jedné pumpě kompenzovat jinde. Malý provozovatel s jednou nebo dvěma stanicemi tuto možnost nemá.

Ministryně Alena Schillerová uzavírky označila za obchodní rozhodnutí a ojedinělé případy. Jenže zákon o cenách, na který se ministerstvo v cenovém výměru odvolává, zároveň zakazuje regulaci, která by nutila prodávat pod pořizovací cenou plus nezbytné náklady. Právě na tomto bodě staví nezávislí pumpaři svůj argument o možné žalobě.

Česko není první, kdo tohle zkouší

Vláda zasáhla v reakci na mimořádnou situaci: IEA označuje výpadek způsobený konfliktem v oblasti Hormuzského průlivu od února 2026 za největší narušení globálního ropného trhu v historii. Průlivem normálně prochází kolem 20 milionů barelů ropy denně, takže šok byl skutečný a vládní reakce pochopitelná. Nafta přitom tvoří tři čtvrtiny celkové spotřeby pohonných hmot v Česku a její cena se propisuje do dopravy, zemědělství i zásobování obchodů, takže tlak na zásah byl silný.

Jenže Maďarsko zkusilo totéž v letech 2021 až 2022 a podle zprávy Mezinárodního měnového fondu skončilo dřív, než se plánovalo, právě proto, že strop vedl k tlaku na dodávky a uzavírkám pump. Český strop platí zatím do 30. dubna 2026 a vláda připravuje zákon, který by jí umožnil regulovat ceny a marže i do budoucna. Bez ohledu na to, jak to dopadne, první pumpy, které kvůli stropu nezvednou závoru, jsou signálem, který stojí za pozornost, protože v Maďarsku to začalo úplně stejně.