Vyhrál v loterii, přesto dnes pracuje za minimální mzdu. Muž varuje před chybou, na kterou si výherci nedávají pozor

V prosinci 1994 trefil Oliver Intemann šest správných čísel a na jeho účet přistálo 1 769 941,30 německé marky, v přepočtu přes 22 milionů korun dnešní hodnotou. Byl zaměstnancem pošty v Brémách, vedl obyčejný život a najednou měl víc peněz, než by za celou kariéru vydělal. Co přišlo dál, popisuje dnes sám jako sérii rozhodnutí, která každé zvlášť vypadala rozumně, ale dohromady ho o roky později přivedly až k privatní insolvenci, rozvodu, depresi a nouzovému ubytování. Dnes podle reportáže RTL z dubna 2026 pracuje v nápojovém obchodě za německou minimální mzdu 13,90 eura na hodinu, tedy zhruba 240 korun, a žije ve sdíleném bytě.

Miliony nezmizely přes noc, ale v sérii zdánlivě nevinných kroků

Intemannův příběh není o jedné katastrofální investici. Je o tom, jak velká výhra postupně rozložila strukturu každodenního života. Po výhře ještě nějakou dobu pracoval, ale pak dal výpověď a začal žít z toho, co sám popisuje jako velkou hromadu peněz, která se zmenšovala. Přišla auta, cesty, nemovitosti, pokusy o různé podnikatelské směry a část peněz putovala rodině a blízkým. Každý z těchto kroků byl sám o sobě pochopitelný, ale žádný z nich nebyl součástí plánu, a plán nikdy nevznikl. Výzkum IZA z roku 2015 ukazuje, že výherci po velké výhře sice snižují pracovní nasazení, ale úplný odchod z trhu práce není automatická reakce, je to vědomé rozhodnutí, které nese konkrétní rizika.

Největší chyba nebyla finanční, ale psychologická

Intemann dnes říká, že dnešní pracovní režim považuje za prospěšný pro své duševní zdraví. To je věta, která stojí za pozornost: člověk, který prošel miliony, insolvencí i nouzovým ubytováním, dnes oceňuje to, co před třiceti lety bez váhání opustil, pravidelný rytmus, smysluplnou náplň dne a pocit, že někam patří. Jackpot mu dal finanční svobodu, ale zároveň odstranil strukturu, která mu dávala orientaci. Studie stockholmského Institutu pro výzkum průmyslu z roku 2018 potvrzuje, že velké výhry sice zvyšují dlouhodobou životní spokojenost, ale každodenní pocit pohody ovlivňují mnohem méně, než výherci čekají.

Co radí loterijní instituce a proč to Intemann nedělal

LOTTO Niedersachsen má pro čerstvé výherce přímočarou checklistu: zachovat klid, nic neuspěchat, říct to co nejméně lidem, vyhledat profesionální poradenství a neotáčet výhru zpět do hazardu. Výslovně varují před nepromyšlenými dary přátelům a rodině a před rychlými právně závaznými nákupy. Intemannův příběh je skoro učebnicovým příkladem toho, co se stane, když člověk udělá přesný opak každého z těchto bodů, a přitom v každém okamžiku jednal s pocitem, že situaci zvládá. Poradkyně LOTTO Niedersachsen Denise Cabiddu v rozhovoru pro Braunschweiger Zeitung říká, že většina výherců chce pokračovat co nejvíc jako dosud, a že první rada zní jednoduše: klid a nic nepřehnat.

Co by to znamenalo v českém prostředí

Kdybychom přenesli Intemannův příběh do Česka, přibyl by ještě jeden rozměr. Od ledna 2024 podléhají výhry z loterií nad 50 000 korun patnáctiprocentní dani, kterou provozovatel sráží automaticky. V Německu loterijní výhra sama o sobě zdanitelná není, ale výnosy z následných investic nebo větší dary daňovou povinnost vyvolat mohou. Česká minimální mzda od ledna 2026 činí 22 400 korun měsíčně, a právě na tuto hranici by se hypotetický český Intemann po vyčerpání výhry vrátil. Sazka v roce 2025 vytvořila bezmála 600 nových milionářů, přičemž nejvyšší výhra Sportky dosáhla přes 47 milionů korun. Každý z těch lidí stál před stejným rozhodnutím jako Intemann v prosinci 1994.

Intemannův příběh není varováním před loteriemi ani před penězi. Je varováním před konkrétním okamžikem, kdy člověk uvěří, že velká výhra je nový začátek, a přitom zapomene, že začátek potřebuje plán, ne jen kapitál. Dnes mu práce v nápojovém obchodě dává to, co mu jackpot vzal: rytmus, strukturu a pocit, že ví, co přijde zítra.