Dovolená v Chorvatsku v ohrožení, země hromadně ruší jeden let za druhým

Letní sezona v Chorvatsku ještě pořádně nezačala a z dubnových letových řádů mizí spoj za spojem. Specializovaný letecký web EX-YU Aviation spočítal, že jen v dubnu bylo na trzích bývalé Jugoslávie zrušeno 455 letů, přičemž Chorvatsko patří mezi nejvíce zasažené. Croatia Airlines omezily spoje ze Záhřebu do Mnichova a Frankfurtu, ze Splitu do Mnichova, a navíc ruší linky Záhřeb–Milán Malpensa, Záhřeb–Bukurešť a Split–Skopje. Problém přitom nezačal u jedné aerolinky ani u jednoho letiště, sešlo se hned několik věcí najednou.

Drahé palivo jako první rána

Cena leteckého paliva vyskočila v posledních týdnech o 7,1 % na 209 dolarů za barel (přibližně 4 800 Kč), uvádí IATA Fuel Price Monitor. EUROCONTROL zároveň zaznamenal, že provoz mezi Evropou a Blízkým východem se koncem února propadl o 66 % oproti stejnému období loňského roku a evropská cena paliva se dostala na nejvyšší úroveň od července 2024. Aerolinky na to reagují rychle a bez sentimentu: přepisují dubnové a květnové řády a škrtají linky, které se při vyšších nákladech přestávají vyplácet. Qatar Airways navíc 11. března oznámily omezený provoz kvůli uzavření katarského vzdušného prostoru, a jen suspendace jejich linky Doha–Záhřeb na celý duben znamená 50 zrušených příletů a odletů a výpadek 6 600 sedadel na záhřebském trhu.

Druhá rána přišla z Chorvatska samotného

Souběžně s tím se v Chorvatsku odehrál administrativní zlom, který si většina turistů vůbec nevšimla. Smlouvy na dotované domácí linky v režimu veřejné služby platily od července 2022 do 28. března 2026. Chorvatské ministerstvo dopravy počítalo s tím, že nový program bude vysoutěžen v prvním čtvrtletí 2026 a od 29. března plynule naváže, s cílem zajistit 7 900 podpořených domácích letů v roce 2026. Jenže nový režim se opozdil. Ředitel letiště Osijek Tihomir Pejin popsal situaci bez příkras: letiště najednou nemělo linky do Záhřebu, Puly, Rijeky, Dubrovníku, Splitu ani letní spojení do Zadaru. Osijek je extrémní případ, ale ilustruje, co se stane, když dotovaná síť vypadne bez náhrady.

Kdo to pocítí nejvíc

Chorvatsko bylo v roce 2025 s 4,9 miliony přenocování jednou z nejoblíbenějších zahraničních destinací, přičemž letecká doprava hraje klíčovou roli hlavně pro jižní Dalmácii (htz.hr). Přímé spoje z Prahy do Splitu, Dubrovníku a Zadaru jsou pro kratší letecké pobyty prakticky nenahraditelné, auto tam a zpět za týden je jiná kategorie cestování. Právě tyto destinace jsou přitom nejcitlivější na výpadky: nemají hustou síť alternativních spojení a každý zrušený spoj znamená buď přestup přes jiné letiště, nebo přeplánování celé cesty. Kdo letí přes přestupní uzel v regionu, nese navíc riziko dominového efektu, kdy zpoždění nebo zrušení jednoho úseku může ohrozit celou cestu.

Co dělat, když let zmizí z řádu

Při zrušení letu mají cestující v EU jasně daná práva: mohou si vybrat mezi vrácením peněz, přesměrováním na náhradní spoj nebo přebookováním na pozdější termín, a dopravce je povinen je o těchto možnostech informovat (europa.eu). Prakticky to znamená, že pasivní čekání na e-mail od aerolinky není nejlepší strategie, kdo sleduje změny v rezervaci aktivně a reaguje rychle, má větší šanci dostat přímý náhradní spoj než ten, kdo se ozve až po týdnu. Stojí za to zmínit, že Ryanair pro Chorvatsko na léto 2026 naopak oznámil rekordní řád se 118 linkami a 4,3 miliony sedadel (corporate.ryanair.com), problém tedy není plošný, ale silně nerovnoměrný. Záleží na tom, kdo letí, odkud, kam a přes co.

Dubnové škrty jsou špatným znamením pro sezonu, která teprve začíná. Letecká síť se obvykle láme tam, kde se lámala poprvé, a místa, která přišla o spoje v dubnu, budou pod tlakem i v červnu.