Vláda konečně zastropovala cenu paliv, Češi přesto z pochopitelného důvodu zuří

Benzín dostal od středy 8. dubna 2026 cenový strop, ale řada řidičů místo úlevy uviděla na totemu zmizelou slevu a novou vyšší cenu. Ministerstvo financí zavedlo cenovým výměrem č. 1/2026 maximální ceny neprémiových paliv na všech veřejně přístupných čerpacích stanicích, a to až do 30. dubna 2026. Vztek, který se vzápětí rozlil po sociálních sítích, má přitom racionální základ, jen se netýká toho, co vláda skutečně udělala špatně.

Strop není sleva, ale povolené maximum

Ministerstvo financí nastavilo strop tak, že se každý pracovní den počítá z velkoobchodních indexů ČEPRO, MOLIN a Unipetrol plus regulovaná marže 2,5 Kč na litr a DPH. Pro středu 8. dubna vyšel limit na 43,15 Kč za litr benzinu a 49,59 Kč za litr nafty. Hned druhý den, ve čtvrtek 9. dubna, strop mírně klesl na 43,05 Kč za benzin a 49,40 Kč za naftu. Jenže průměrné ceny v pondělí před zavedením regulace byly podle dat CNN Prima News 41,61 Kč za Natural 95 a 48,51 Kč za naftu, tedy pod středečním limitem. Strop byl od začátku nastaven výše, než kde se trh průměrně pohyboval.

Ekonom Pavel Peterka z XTB upozornil, že právě v tom je problém: maximum se pro část trhu stalo orientačním ceníkem. Pumpy, které prodávaly pod průměrem, dostaly signál, kam až mohou jít, aniž by překročily zákon. Shell v Olomouci posunul Natural 95 z 41,90 na přesně 43,15 Kč, v Třebíči nafta vzrostla z 48,90 na 49,59 Kč, tedy přesně na strop. Řidič, který tam tankoval pravidelně, zaplatil o víc než korunu na litr více než den předtím, a přitom vláda ten den slavila zavedení ochrany spotřebitele.

Nafta a benzín jsou dva různé příběhy

U nafty je situace přece jen jiná, protože vláda přidala ještě jeden nástroj: hromadné prominutí části spotřební daně ve výši 1 939 Kč na tisíc litrů, což po započtení DPH dělá zhruba 2,35 Kč na litr. Efektivní sazba spotřební daně tak klesla na minimum povolené evropskou směrnicí. Státní EuroOil v pražském Braníku zlevnil diesel z 48,20 na 45,90 Kč, tedy výrazně pod strop. Dálniční Shell, kde nafta stávala i 50,90 Kč, musel srazit cenu na 49,59 Kč, a to je přesně ten typ extrému, na který regulace cílila.

U benzinu žádná daňová úleva nepřišla, takže tam strop funguje čistě jako cenový limit bez dodatečného tlaku dolů. Řidiči osobních aut, kteří naftu netankují, tak dostali slabší verzi pomoci, a jejich pumpa mohla klidně zdražit, pokud předtím prodávala pod stropem. Ministerstvo financí monitorovalo před zavedením regulace 2 530 čerpacích stanic od 558 provozovatelů a zjistilo, že průměrné marže po vypuknutí krize v Hormuzském průlivu neklesly dramaticky, pohybovaly se u benzinu kolem 2,10 Kč na litr. Přesto strop nastavilo na marži 2,50 Kč, tedy výše, než kde trh průměrně stál.

Vláda brání hypotetický scénář, řidič srovnává včerejší účtenku

Ministerstvo financí zdůvodňuje celý zásah mimořádnou tržní situací po krizi v Hormuzském průlivu a uvádí, že u nafty došlo v Česku k nárůstu zhruba o 15 Kč na litr. Logika je tedy: bez regulace by bylo ještě hůř. Jenže řidič, který tankuje každý týden na stejné pumpě, neprožívá hypotetický svět bez zásahu, prožívá rozdíl mezi svou včerejší a dnešní účtenkou. Když mu benzín poskočí z 41,90 na 43,15 Kč, žádné ministerské srovnání s alternativní realitou ten pocit nepřebije.

Regionální přehledy iROZHLASu i Seznam Zpráv potvrzují, že výsledek je dvojkolejný: část stanic výrazně zlevnila, část se posunula ke stropu. Dodržování maximálních cen hlídá Specializovaný finanční úřad a za porušení hrozí pokuty v řádech milionů korun podle výše nepřiměřeného prospěchu. Jenže prodávat přesně na stropu není porušení, je to zákon v praxi. A právě tam, kde pumpa využila nové povolené maximum naplno, vznikl hněv, který je sice pochopitelný, ale míří na špatnou adresu: viníkem není regulace jako taková, ale způsob, jakým byl strop nastaven dost vysoko na to, aby část trhu mohla zdražit a přitom zůstat v mezích zákona.