Moravec odvysílal první díl na vlastní pěst. ČT mu teď chce naúčtovat smluvní pokutu

24. května 2026 přesně ve dvanáct hodin, tedy ve stejném čase, kdy roky moderoval Otázky Václava Moravce na ČT, se na webu Moravec.cz rozsvítil první díl pořadu Poledne s Moravcem. Hosté Petr Macinka, Mirek Topolánek a Jiří Rusnok seděli v prostorách Stage on Mars v pražském Paláci Dunaj na Národní třídě. Nebyl to živý přenos, pořad se natáčel v neděli dopoledne a zveřejnil o poledni. Ještě téhož dne mluvčí České televize Michal Pleskot potvrdil pro ČTK, že televize bude uplatňovat sjednanou smluvní pokutu. Moravcova půlroční konkurenční doložka totiž stále běží.

Co přesně ČT Moravcovi vytýká

Jádro sporu sahá do roku 2018, kdy Moravec podepsal závazek zdržet se po odchodu z televize konkurenčního jednání po dobu šesti měsíců. Pracovní poměr skončil dohodou 10. března 2026. Doložka tedy podle výkladu ČT běží až do září. Jenže Moravec nečekal. Sedmdesát pět dní po odchodu spustil vlastní placenou videoplatformu s pěti formáty, a jedním z nich je právě nedělní politická debata, která svým charakterem i vysílacím časem připomíná pořad, jímž se v České televizi proslavil.

Pleskot k tomu řekl, že Moravcovy aktivity jsou „v rozporu“ se smluvním závazkem. Konkrétní částku pokuty ale televize nezveřejnila. A právě tady je potřeba rozlišovat dvě věci, které se v diskusi snadno zaměňují: peněžité vyrovnání za dobu nekonkurování, o němž Moravec dříve mluvil jako o „šesti platech“, a smluvní pokutu za porušení doložky. Nejde nutně o stejnou sumu.

Moravcova obrana: doložka je „mrtvá“

Moravec přes své právníky tvrdí, že doložka je neplatná. Jeho argument stojí na konkrétním mechanismu: ve smlouvě má údajně povinnost každý měsíc dodat čestné prohlášení o dodržování doložky, aby mu ČT mohla vyplácet kompenzaci. Prohlášení neposílá. Peníze, které mu televize přesto poslala, podle svých slov vrátil, a ČT je po čase přestala posílat. Na tom staví konstrukci, že doložka je fakticky „mrtvá“.

Advokát Michal Vepřek, který se k případu vyjadřoval pro Médiář, ovšem upozorňuje, že existence a výplata plnění je součástí zákonné konstrukce doložky, a že zaměstnavatel ji nemůže po skončení pracovního poměru jednoduše jednostranně zrušit. Stejně tak ji ale nemůže bez dalšího „odpískat“ ani zaměstnanec tím, že přestane plnit administrativní podmínky. Rozhodovat bude až soud, pokud k němu dojde.

Proč Moravec riskoval? Ve veřejných vyjádřeních říká, že průzkum mezi publikem ukázal poptávku právě po politické debatě, a proto se na poslední chvíli rozhodl nedělní diskusní formát zařadit do startovní nabídky.

Pokuta, nebo zákaz vysílání?

Tady je klíčový rozdíl, který veřejná debata často stírá. ČT zatím oznámila vymáhání smluvní pokuty. Neoznámila návrh na soudní zákaz dalšího vysílání pořadu. Podle příručky MPSV ke konkurenčním doložkám i podle zákoníku práce platí, že zaplacením sjednané smluvní pokuty závazek zaměstnance z doložky zaniká. Jinými slovy: pokud Moravec pokutu zaplatí, doložka přestává platit a vysílat může dál.

Pro dlouhodobé zastavení pořadu by ČT musela zvolit jiný právní nástroj, například předběžné opatření nebo žalobu na zdržení se konkurenčního jednání. Úspěch by závisel na přesném znění smlouvy, kterou nikdo z účastníků nezveřejnil. Podle nálezu Ústavního soudu nejsou konkurenční doložky „cár papíru“ a soudy je berou jako závazný smluvní institut. Moravcova pozice tedy není bez rizika, i když se opírá o argument neplatnosti.

Širší kontext: 130 doložek a debata uvnitř ČT

Moravcův případ není izolovaný osobní spor. Generální ředitel Jan Souček na přelomu let 2023 a 2024 veřejně uvedl, že ČT měla uzavřeno zhruba 130 konkurenčních doložek, přičemž tuto praxi označil za zděděnou z předchozího období. Rada ČT institut opakovaně kritizovala z hlediska hospodárnosti. Nově uzavírané doložky měly být omezeny jen na první stupeň řízení a měly být vypověditelné. Pro srovnání: sám Souček má veřejně potvrzenou roční doložku s dvanácti platy. Šestiměsíční doložka Moravce je v rámci zákonného limitu jednoho roku spíš střízlivá.

Srovnatelně veřejný střet se u jiných odcházejících tváří ČT, ať už jde o Václava Žmolíka, dnes moderujícího pořad Po Česku na Českém rozhlase, nebo Zuzanu Tvarůžkovou, dohledat nepodařilo. Moravcův případ je unikátní kombinací: okamžité spuštění přímé konkurence, aktivní doložka a veřejnoprávní instituce, která se rozhodla reagovat.

Co je v sázce pro obě strany

Platforma Moravec.cz startovala s předplatným za 199 korun měsíčně nebo 1 990 korun ročně. Moravec sám uvedl, že provoz vychází zhruba na milion korun měsíčně a cílem je deset tisíc předplatitelů. Nejde o jednorázový stream, ale o podnikatelský projekt s ekonomickým plánem, týmem a ambicí expandovat do regionů.

Pro Českou televizi je zase v sázce precedent. Pokud doložku nevymáhá, signalizuje stovkám dalších zaměstnanců s podobnými smlouvami, že institut nemá zuby. Pokud vymáhá a Moravec pokutu zaplatí, doložka zanikne a on bude vysílat dál, legálně. A pokud se ČT rozhodne jít dál než k pokutě, vstoupí do soudního sporu, jehož výsledek je nejistý a mediální dopad zaručený.

Případ tak přerostl osobní rovinu. Je testem toho, jak daleko může veřejnoprávní instituce zajít proti bývalé tváři, která se z moderátora mění v přímého konkurenta, a zda smluvní závazek z roku 2018 vydrží střet s realitou roku 2026.