Češi si ze zahraničí vozí smrtelnou nemoc, podle lékařů by se měli nechat očkovat

Maledivy jsou pro většinu lidí synonymem pro luxus a pohodu. Bílý písek, průzračná voda, žádné starosti. Jenže pro české hygieniky se letos staly i jednou z nejviditelnějších stop importované horečky dengue. Státní zdravotní ústav evidoval k 3. března 2026 celkem 35 importovaných případů dengue v Česku, přičemž 20 z nich bylo navázáno právě na pobyt na Maledivách. A výslovně dodává, že části těchto onemocnění šlo předejít, pokud by se cestovatelé před odjezdem nechali očkovat.

Čísla rostou a nejde o výkyv

Za první dva měsíce roku 2026 evidoval SZÚ 33 případů dengue. Ve stejném období roku 2025 to bylo 29 případů a v roce 2024 jen 15. Celý rok 2025 uzavřelo Česko se 111 případy, rok 2024 se 119 a rok 2023 s 79. Nejde tedy o jednorázovou anomálii, ale o stabilní a zřetelně rostoucí trend. Z dat za roky 2019 až 2023 navíc vyplývá, že ze 224 hlášených pacientů bylo 119 hospitalizováno a u 20 z nich lékaři zaznamenali varovné příznaky závažného průběhu. Dengue tedy není jen nepříjemná horečka, která přejde sama od sebe.

Průběh onemocnění začíná typicky vysokou teplotou, bolestí hlavy, bolestmi svalů a kloubů, bolestí za očima nebo vyrážkou. Varovné příznaky, které signalizují závažný průběh, jsou silná bolest břicha, zvracení krve nebo krvácení. Na dengue přitom neexistuje žádná specifická léčba, lékaři mohou nabídnout jen podpůrnou péči a včasnou diagnostiku. Rok 2024 byl podle WHO historicky nejhorší: celosvětově bylo hlášeno přes 14,6 milionu případů a více než 12 tisíc úmrtí.

Luxusní resort není ochrana před komárem

Typická námitka zní: Maledivy jsou pětihvězdičkový resort, ne džungle. Jenže komár, který dengue přenáší, se nezdržuje jen v pralesích. Daří se mu všude tam, kde je teplo, vlhko a stojatá voda, tedy i v zahradách hotelových komplexů. Přenos probíhá přes komáry rodu Aedes, kteří jsou aktivní přes den, takže repelent nanášený jen večer nestačí. SZÚ doporučuje kombinaci bariérové ochrany a očkování, přičemž jedno druhé nenahrazuje.

V Česku je dostupná vakcína Qdenga, schválená Evropskou lékovou agenturou pro dospělé i děti od 4 let. Problém je v časové logistice: schéma tvoří dvě dávky s odstupem tří měsíců. Kdo začne řešit očkování týden před odletem, prostě nestihne dokončit schéma a plnou ochranu nezíská. Pokud máte v plánu cestu do rizikové oblasti, ať už jsou to Maledivy, Thajsko, Vietnam nebo Bali, je potřeba začít přemýšlet o očkování nejméně čtvrt roku předem.

Po návratu s horečkou nečekejte

Druhá slepá skvrna nastává po příletu domů. Horečka, únava a bolesti hlavy po dlouhém letu působí jako banální únava z cestování. Jenže inkubační doba dengue je čtyři až čtrnáct dní, takže příznaky se mohou objevit až po návratu, kdy člověk na exotickou cestu přestane myslet. SZÚ proto doporučuje, aby každý, kdo se po návratu z rizikové oblasti cítí špatně, vyhledal lékaře a výslovně zmínil, kde byl. Bez této informace lékař na dengue nemusí vůbec pomyslet.

Evropský přesah tohoto problému přitom roste. ECDC hlásí, že v roce 2024 bylo v Evropě zaznamenáno 304 lokálně získaných případů dengue, zatímco v roce 2022 to bylo jen 71. Komár tygrovaný, hlavní evropský přenašeč, byl k červnu 2025 trvale usazen ve 369 regionech EU a nově byl potvrzen i na Slovensku. Dengue tedy přestává být výhradně příběhem vzdálených tropů, a to je důvod, proč má smysl brát toto riziko vážně i při plánování dovolené, která na první pohled vypadá naprosto bezpečně.