Říká se, že práce s lidmi je velice náročná. Hodně si vytrpí především číšníci a servírky, kterým se zákazníci často svěřují s problémy, nebo si na nich naopak vylévají zlost. Redakce Dámského Deníku zaznamenala příběh, v němž hlavní roli sehrál protivný štamgast a usměvavá servírka, která pro něj znamenala víc, než si myslela.

Nakonec si padli do noty

Práce servírky často znamená úsměv i v situacích, kdy by měl člověk chuť reagovat úplně jinak. Své o tom ví Američanka Melina Salazarová z Texasu, jejíž příběh zveřejněný na YouTube neunikl pozornosti redakce Dámského Deníku. Tato číšnice denně obsluhovala jednoho velmi nepříjemného štamgasta. Ten si pravidelně stěžoval, rýpal do personálu a nešetřil jízlivými poznámkami. Přesto ho Melina obsluhovala s úsměvem a snažila se s ním žertovat.

Své rodině neodkázal ani korunu: Pan Josef (†75) dědictví v hodnotě milionů korun přenechal úplně cizímu člověku

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nevrlý zákazník jménem Walter „Buck“ Swords chodil do restaurace téměř každý den. Mezi personálem nebyl zrovna oblíbený – často si stěžoval na jídlo i na obsluhu. Melina však zachovala profesionální přístup a i jeho nepříjemné poznámky brala s nadhledem. Postupem času se z jejich každodenního pošťuchování stala zvláštní rutina. Oba si k sobě našli cestu, Swords se dokonce začal i usmívat.

Jednoho dne se ale důchodce v restauraci neobjevil. Servírka později zjistila, že zemřel. O to větší překvapení přišlo, když se v podniku objevil jeho právník. Ve své závěti totiž Swords uvedl Melinu jako jednu z dědiček. Odkázal jí přibližně 50 tisíc dolarů, tedy asi 1,2 milionu korun, a dokonce i své auto, krásného Buicka r. 2000. Ukázalo se, že si velmi vážil její trpělivosti a lidského přístupu.

Jak moc si ceníte kvalitní obsluhu?

Příběh ukazuje, jak náročná může být práce v gastronomii. Číšníci a servírky totiž často spoléhají nejen na základní mzdu, ale i na spropitné od zákazníků. V mnoha zemích je dýško běžnou součástí jejich příjmu. Podle průzkumů například ve Spojených státech nechává spropitné při návštěvě restaurace asi 92 % hostů.

Každý rok navštěvoval stejný hotel. Ve své závěti odkázal jmění prostému nosiči zavazadel

Kolik by mělo dýško správně činit? O to jsme se v redakci Dámského Deníku zajímali. A dle informací na webu PewResearch je doporučeným minimem přibližně 15 % z ceny účtu, běžně se však nechává spíše 18 až 20 %. Některé studie uvádějí, že průměrné spropitné v restauracích se pohybuje kolem 19 % z útraty.

Ačkoli většina dýšek nedosahuje milionových částek, jako v případě texaské servírky, i menší částky mohou pro personál znamenat důležitý přivýdělek. Pro hosty je to navíc jednoduchý způsob, jak ocenit dobrou obsluhu – a někdy i lidskost, která může změnit něčí den.