Česká kultura se loučí s jednou ze svých nejvýraznějších tváří. Po smrti herečky Jany Brejchové se dokonce začalo mluvit o tom, že by její poslední rozloučení mohlo proběhnout se státními poctami. Návrh zazněl přímo na jednání vlády, která teď čeká na postoj rodiny. Právě ta bude mít při rozhodování poslední slovo. Stát tím chce především vyjádřit úctu. 

Vše záleží na pozůstalé rodině 

Podnět na mimořádný pohřeb vzešel od ministra kultury Oty Klempíře, který zdůraznil hereččin přínos domácí kinematografii. Vláda podle něj ovšem nechce nic uspěchat a nejdřív osloví nejbližší. „Záleží, na kterých poctách se shodne stát a rodina,“ připomněl dříve rozdíl mezi jednotlivými formami státního rozloučení bývalý hradní ceremoniář Jindřich Forejt. 

Cestou na smuteční obřad vypadla z pohřebního vozu rakev. Řidič si toho nevšiml a jel dál

Pohřeb se státními poctami je důstojný, ale o něco méně formální než státní pohřeb. Obvykle zahrnuje čestnou stráž, státní vlajku, projevy významných osobností nebo také minutu ticha. V minulosti se navíc podle webu TN této pocty dočkaly jen opravdu výjimečné osobnosti, jako například zpěvák Karel Gott nebo politik Karel Schwarzenberg. 

Mimořádný pohřeb si podle mnohých zaslouží 

Brejchová se přitom do dějin českého filmu zapsala už jako velmi mladá. Na plátně se objevila poprvé ve třinácti letech a brzy se z ní stala hvězda první velikosti. Diváci si ji pamatují především z filmů Vyšší princip, Noc na Karlštejně nebo z pohádky Arabela. Díky své kráse i talentu získala mimo jiné přezdívku „česká Brigitte Bardotová“.

„Babička milovala život, proto jsem si na její pohřeb oblékla červené šaty,“ vysvětluje netradiční barvu truchlící vnučka

Poslední velké uznání herečky přišlo za film Kráska v nesnázích, za který získala Českého lva. I proto dnes mnozí mluví o tom, že by si zasloužila mimořádně důstojné rozloučení. O finální podobě obřadu se ale rozhodne až po zmíněné dohodě s pozůstalou rodinou.