Celý život se snažila dokázat, že si zaslouží lásku rodičů. Teď po ní chtějí, aby se starala o všechno, zatímco bratr nemusí nic.
Lucie celý život cítila, že pro rodiče není tak důležitá jako její bratr. Zatímco on si užíval volnost a vše mu procházelo, ona měla od dětství na bedrech odpovědnost, domácí práce a snahu se zavděčit. Dnes je dospělá, má rodinu a práci, ale rodiče ji stále berou jako někoho, kdo má být k dispozici. Když potřebují pomoct, obrací se na ni – i když bratr žije s nimi pod jednou střechou. Lucii to trápí, ale bojí se, že pokud řekne „ne“, ztratí jejich náklonnost úplně.
Dcera musí všechno, syn nehne ani prstem
„Brácha byl odjakživa zlatý chlapec,“ říká Lucie. „Rodiče mu všechno odpouštěli. Když jsem chtěla jít ven, musela jsem mít úkoly, pomoct doma, všechno mít hotové. On mohl klidně přijít o půlnoci a nikomu to nevadilo,“ dodává s tím, že dnes je situace podobná. Bratr prý žije s rodiči, pracuje jen občas a o domácnost se nestará. Přesto, když rodiče něco potřebují, volají Lucii. „Ať už jde o nákupy, odvoz nebo opravu plotu, všechno mám zařizovat já,“ stěžuje si.
Lucie má přitom vlastní rodinu – manžela a malé dítě. „Když jsem se jich zeptala, proč o to nepožádají bráchu, odpověděli, že prý chodí do práce a má problémy se zády. Přitom já taky pracuju, starám se o dítě a o domácnost,“ říká rozhořčeně. „Jenže se bojím, že když je odmítnu, už mě nebudou mít rádi vůbec,“ přiznala a uvedla, že se cítí jako služka.
Expert v tom má jasno
Podle vztahového poradce pana Šorma jde o typickou situaci „méně oblíbeného dítěte“. „Takové děti se snaží celý život dokázat, že si lásku zaslouží. Dělají pro rodiče první poslední, ale nikdy se nedočkají pocitu, že jsou dost dobré. Lucie se dostala do pasti – místo aby si užívala vlastní rodiny, pořád se snaží vyhrát bitvu, kterou vyhrát nejde,“ vysvětluje odborník.
Poradce proto radí, aby Lucie přehodnotila priority. „Vaši rodiče už svou úlohu splnili. Teď máte vlastní rodinu a to je váš svět. Pomáhejte jim, když chcete, ne když musíte. A pokud máte pocit, že vaše pomoc je samozřejmostí, naučte se říkat ne. Neznamená to, že je nemáte ráda – znamená to, že máte ráda i sebe,“ namítl. „Nejste špatný člověk, když se rozhodnete nejet s nákupem. Rodiče vás možná chvíli nepochopí, ale časem jim dojde, že dospělá dcera není služka. A pokud ne – pořád máte rodinu, která vás má ráda takovou, jaká jste,“ uzavřel.

