Smrt patří k životu, i když přináší obrovský smutek a prázdno v srdci všem pozůstalým. Je dobré na nebožtíky nezapomínat a věnovat jim vzpomínku i dlouho poté, co přešli na druhý břeh. Zatímco mnozí chodí na hřbitov jen jednou ročně, a to v období Dušiček, jiní uctívají památku výrazně častěji, a to například i prostým zapálením svíčky. O hrob je ale nutné se starat. Kdyby ležel ladem, velmi rychle by začal zarůstat plevelem a rozhodně by nevypadal hezky.

Starost o hrob

Když se projdete hřbitovem, uvidíte různě zdobené náhrobky a na první dobrou je znát, která rodina o svůj hrob pečuje. Úhledně postavené fotografie zesnulých, hojná květinová výzdoba a celkově uklizené hroby jsou pak v kontrastu s dávno zapomenutými náhrobky, které obrůstají mechem. Je několik rostlin a květin, které jsou spojovány právě se hřbitovy, a není tedy vhodné je mít doma ani je darovat, jak DámskýDeník psal. Jsou totiž předzvěstí smrti a smůly.

„Neumíte si představit, co lidé dávají do rakví zesnulých,“ vypráví hrobník. Myslel si, že už viděl snad všechno

iZdroj fotografie: Pixabay

V České republice stojí pohřeb zhruba 22 000 Kč a není velký rozdíl mezi uložením do země či zpopelněním, jak informuje web Novinky. Oproti jiným zemím je tato částka stále poměrně nízká, i přesto to je ale pro mnoho lidí velký obnos, který je však nutné vynaložit.

Zvuky na hřbitově

„Před rokem mi zemřela maminka. Hodně na ni myslím a chybí mi. Často chodím i na hřbitov, abych ji navštívila. To, co se mi ale stalo před měsícem, jsem opravdu nečekala. Pršelo a bylo škaredě a já pomalým krokem šla k místu, kde maminka leží. Uslyšela jsem podivné zvuky, jakoby pláč. Hledala jsem jeho zdroj a dlouho jsem jej nemohla najít, až jsem si všimla vyhloubeného prostoru u starého náhrobku, odkud na mě koukaly psí oči,“ popisuje Denisa.

Pes vběhl na hřbitov a zničehonic začal hrabat. Přestal až ve chvíli, kdy narazil na rakev s „živou mrtvolou“

iZdroj fotografie: Pixabay

„Pejsek vypadal vyděšeně a hladově. Dala jsem mu svou svačinu, po které se po chvilce vrhl. A já uviděla, co tam skrýval. Psí maminka tam ukrývala 4 štěňátka, malá a velmi slabá. Skoro se mi zastavilo srdce. Zavolala jsem kamarádce, která pracuje v útulku. Po chvíli přijela i s dobrůtkami a podařilo se nám pejsky vylákat ven. Ujala se jich, dostali jídlo, vodu a hlavně péči. Všechny se naštěstí podařilo zachránit. Můžu říci, že jsem byla ve správnou chvíli na správném místě, a děkuji mamince do nebe, že jsem je mohla zachránit,“ říká Denisa.