„S matkou jsem si prožila peklo. Teď mi pošle dopis a myslí si, že na všechno zapomenu?“ píše Silva (31)

Rodinné vztahy jsou v mnoha domácnostech velmi vyhrocené. Často je na vině jeden člen rodiny, který dělá dusno a kazí radost ze života všem ostatním. Přesně takovou osobou byla matka slečny Silvy, kvůli níž z naší čtenářky vyrostla ustrašená žena bez sebevědomí. Když už si myslela, že se vše v lepší obrací, k zemi ji znovu srazil dopis od matky, s jehož obsahem se nám svěřila.

S tátou zažívali peklo

Jednatřicetiletá Silva K. neměla vůbec lehké dětství. Matka ji odmalička trápila. Stále ji za něco kritizovala, křičela na ni, jednoduše jí dělala ze života peklo. Podobné utrpení zažíval i Silvin tatínek, který se snažil své dcerce vytvářet hezké vzpomínky. Svěřil se jí, že se matka takto změnila až po jejím narození. Jako by z ní dcera vysálala veškerou radost ze života.

„Každý den jsem se probouzela se strachem, co se zase matce nebude líbit, čím ji zase rozčílím,“ vzpomíná v dopise zaslaném do redakce slečna Silva. Její otec se staral jak o domácnost, tak i o svou dceru, chodil do práce, ovšem to vše matce přišlo málo. Neustále do obou ryla a kritizovala je. „Několikrát jsem se musela převlékat, protože se mámě nelíbilo, co mám na sobě. Rozčílila ji každá maličkost,“ svěřuje se dále čtenářka. Podobně se cítila i slečna Věra, která má kvůli své matce nízké sebevědomí a jejíž příběh jsme na DámskémDeníku již zveřejňovali.

Zůstala s matkou sama

Když bylo Silvě 15 let, její otec již situaci nezvládl a odstěhoval se. Žádal o svěření dcery do péče, ale soud rozhodl jinak. „Musela jsem tak snášet všechen matčin vztek sama. V osmnácti jsem se sbalila a odstěhovala se. Našla jsem si práci a s matkou utnula veškerý kontakt,“ píše v dopise slečna Silva. Od té doby chodí na terapie, bere léky, které jí pomáhají zvládat každý den. Nemá sebevědomí, je neustále vystrašená a cítí se bezcenná. Velmi jí ale pomáhá přítel, s nímž žije už více než rok. „Je mi velkou oporou, chápe, jak se cítím,“ popisuje partnera čtenářka.

Nedávno jí ale přišel dopis od matky, což v ní vyvolalo vzpomínky na dětství a znovu srazilo k zemi. „Omlouvala se mi, že byla hrozná matka, že to pochopila pozdě. Teď je sama, léčí se, chodí na terapie, prý mě miluje a mohu ji kdykoli navštívit. Já ale nechci. Mám strach, že mi znovu zničí život. Svou šanci už promarnila,“ líčí v dopise slečna Silva. Snad se rozhodne správně.