Babiš se pustil do Motoristů, podlě nej nepochopili, že jsou ve vládě

Andrej Babiš si k veřejnému zúčtování s koaličním partnerem vybral nejsledovanější formát, jaký měl po ruce. V pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova 2. května 2026 řekl, že Motoristé „dosud zřejmě nepochopili, že jsou ve vládních funkcích a neměli by komunikovat tak, jak byli zvyklí dříve.“ Nebyla to náhlá emoce před kamerou. Stejnou výtku formuloval už o osm dní dřív, 24. dubna, pro Deník N, tehdy slíbil, že věc bude řešit přímo s předsedou Motoristů Petrem Macinkou i s Turkem. Televizní opakování proto vypadá jako řízený signál: hranice je stanovena a je veřejná.

Turkova „deratizace“ jako rozbuška

Jádrem sporu je Turkův výrok z akce XTV, kde mluvil o „parazitech“ na ministerstvech a potřebě „deratizace“. Citaci převzal Blesk, roznesla ji ČTK a během hodin se z ní stal koaliční problém. Odbory žádaly omluvu a varovaly před dehumanizačním jazykem vůči státním zaměstnancům. Babiš 24. dubna reagoval jednoznačně: „Je to nepřijatelné.“

Turek se o den později v téže televizní relaci bránil. Tvrdil, že za parazity neoznačil úředníky, ale aktivisty a neziskové struktury uvnitř resortů. Úředníkům se omluvil podmíněně, „pokud se jich to dotklo“. Macinka pak pro ČTK hájil podstatu výroku a mluvil o zavádějících titulcích. Tvrdá změna stylu z toho nevzešla.

Proč Babiš mluví veřejně, ne za zavřenými dveřmi

Premiér nepotřeboval televizi k tomu, aby Turkovi vytkl slovník. To udělal už v dubnu. Potřeboval ji k tomu, aby oddělil svou autoritu a obraz vlády od opakovaných excesů koaličního partnera. V pořadu řekl, že Turkův styl „je ke škodě vlády“, a připomněl, že i Tomiu Okamurovi opakovaně říkal, aby mluvil o vládě, ne o svých voličích.

Kontext je širší než jeden výrok:

• V lednu 2026 prezident Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, v dopise premiérovi zmínil bagatelizaci nacismu, výroky o ženách a menšinách i nedostatek respektu k právnímu řádu.
• V únoru Babiš prohlásil, že Turek na sítích „píše blbosti“ a že kdyby byl ministrem, „zakázali bychom mu sociální sítě“.
• V dubnu přišla „deratizace“. V květnu veřejná disciplinace.

Vzorec je zřetelný. Nejde o izolovaný incident, ale o opakující se kolizi mezi Turkovým protestním naturelem a požadavky exekutivní role.

Koaliční krize, nebo korekce partnera?

Babiš sám rámec rozpadu koalice výslovně odmítl. V pořadu připomněl, že předchozí koalice ANO–ČSSD měla mnohem hlubší systémové krize, několikaměsíční spor o ministra kultury, hrozbu konce vlády kvůli bankovní dani. Současný konflikt je podle něj komunikační, ne programový.

Mocenská realita mu dává za pravdu. Turek na ministerstvu životního prostředí formálně nikoho neřídí. Podle oficiální odpovědi MŽP nemůže úředníkům ukládat úkoly, nemá služební auto a funkci vládního zmocněnce pro klimatickou politiku vykonává bez nároku na odměnu. Jeho reálná výkonná moc je minimální, o to víc záleží na tom, jak mluví.

Co z toho plyne pro stabilitu vlády

Bezprostřední pád kabinetu z dostupných zdrojů nevyplývá. Opakované excesy ale prokazatelně zvyšují tlak na premiéra. Hrad už v únoru výslovně spojoval potřebu tlumit koaliční rozpory s ochranou českých zájmů v zahraničí. Babiš si zjevně nechce nechat rozložit vládu kvůli Motoristům, jenže každé další veřejné pokárání partnera zároveň ukazuje, že interní korekce nefunguje.

Premiér zatím volí strategii veřejné disciplíny bez ultimát. Otázka je, jak dlouho mu bude stačit.