„Mám strach z vlastního syna,“ popisuje Ivona. Když není na počítači, stává se z něj agresor, který nezná hranice

Čtenářka Ivona K. popsala v dopise zaslaném do redakce DámskéhoDeníku, jakému obrovskému problému čelí. Její syn se totiž stal závislým na počítačových hrách, což dává za vinu nejen svému exmanželovi, ale především sobě. Netuší, co má dělat, má z chlapce strach, ale ještě víc z toho, že pokud jej nedostane k odborníkovi, špatně skončí oba dva. Doufá, že jí touto cestou někdo poradí.

Manžel si založil novou rodinu

Kvůli častým nemocem syna Ondry zůstala paní Ivona v domácnosti, protože manžel se svou pílí a odhodláním vypracoval kariérně velmi vysoko. Měl dostatečně vysoký plat, aby sám uživil rodinu. Když šel Ondra do školy, nastoupila žena opět do zaměstnání, ale kvůli neustálým chlapcovým zdravotním potížím ji po letech vyhodili. V tu dobu jí navíc manžel oznámil, že odchází. Našel si totiž milenku, kterou přivedl do jiného stavu. Měl tedy novou rodinu a o tu původní se příliš nezajímal.

„Abych nás se synem uživila, musela jsem si najít dvě práce. Domů jsem chodila až večer, o víkendech jsem často brala směny navíc,“ vzpomíná v dopise paní Ivona. Manžel si k sobě Ondru bral málo, ale kompenzoval mu to hodnotnými dárky. Největší radost mu udělal novým počítačem a spoustou her. Na těch se ale dospívající chlapec stal postupem času závislý. Trávil hodiny u online hraní, v noci nespal, a jak se později ukázalo, nechodil ani do školy, protože přes den dospával.

Syn podlehl závislosti

„Když mi ze školy volala učitelka, že Ondra opět není ve škole, utíkala jsem z práce domů. Bála jsem se, že se mu něco stalo. On ale zase seděl u PC a hrál,“ popisuje dále čtenářka. Matka mu tedy notebook vypnula a sebrala. V tu chvíli ji ale syn napadl pěstí. Utekla se tedy schovat do koupelny, on ale kopal do dveří a křičel na ni.

Když se uklidnil, odešel pryč. „Volala jsem exmanželovi, ale ten svalil veškerou vinu na mě. Řekl mi, že je to moje chyba, protože jsem mu nevěnovala čas. Ale jak jsem mohla, když jsem musela chodit do práce. To on mu ten noťas a hry koupil,“ smutní paní Ivona.

Pochopila, že Ondra je závislý na hraní her, což je i dle webu Neprohraj považováno za duševní chorobu. Bojí se ho, protože má sílu a je schopen jí ublížit. Ví, že jej musí dostat k odborníkovi na léčení, ale netuší, jak to má udělat. On totiž nikam nechce. „Mám strach z vlastního syna, poraďte mi, co mám dělat,“ končí s prosbou svůj dopis paní Ivona.

Jedná se o velmi těžkou závislost. Když nemá její syn přístup k hraní, je zaslepen zlostí a udělá vše pro to, aby mohl zase hrát. Všímejte si svých dětí, nedovolujte jim dlouhý čas strávený u televize, počítače, tabletu či telefonu. Jak jsme totiž již na DámskémDeníku upozorňovali, závislost na těchto elektronických zařízeních silně ničí generaci dětí.