Kulatá životní jubilea jsou jakýmisi milníky, které nutí člověka k zamyšlení nad dosavadním životem. Možná se totiž neodvíjí tak, jak člověk plánoval v dětství.
Některé dárky jsou prostě k nezaplacení. Na vlastní kůži se o tom přesvědčil i čtenář DámskéhoDeníku Tomáš K. z Kadaně. Když se blížily jeho třicáté narozeniny, byl trochu nesvůj. Věděl, že neunikne sérii večírků doma, v práci i s kamarády. „Nikdy jsem na takové oslavy moc nebyl. A taky je člověk nesvůj, když rozbaluje dárky a všichni ho sledují. Jeden dárek mě ale skutečně vyvedl z míry,“ napsal nám do redakce.
Namísto oslavy chtěl jen skromný rodinný oběd
S přibývajícím věkem je stále těžší velkolepě slavit narozeniny. Třicátiny k nim ale ještě nepatří. „Byl jsem nervózní, protože se čekalo, že kulatiny pořádně oslavím. Nemám to ale rád. Rozhodl jsem se, že nechci nic bombastického a ani žádné okázalé dary. Moje manželka i rodiče souhlasili, že uspořádáme rodinný oběd a tím to celé skončí,“ vysvětluje pan Tomáš s tím, že kolegy a kamarády vzal po práci na skleničku.
Přípravu rodinné oslavy zajistily jeho manželka a maminka. Všechno klapalo jako na drátcích. „Seděli jsme s tátou na gauči, kolem pobíhaly děti a mně nebylo moc do řeči. Nějak jsem v hlavě bilancoval, že bych vlastně měl už být dospělý. Mám skvělou práci i rodinu, ale také velkou zodpovědnost. Ale ve skutečnosti se cítím jako kluk, který si chce bezstarostně užívat a cestovat. Bylo to zvláštní,“ popisuje pan Tomáš.
Jakmile přečetl první řádek, rozplakal se
Jeho poněkud zasmušilý výraz neunikl pozornosti jeho matky. Chtěla mu zlepšit náladu, a tak vytáhla z kabelky malý dáreček a podala ho svému synovi. „Zeptal jsem se, co to je, a ona mi řekla, ať si to přečtu. Bylo to přáníčko, a sotva jsem přečetl první řádek, přemohly mě emoce a nahrnuly se mi slzy do očí,“ svěřil se pan Tomáš. Byl to dopis, který sám napsal ve 12 letech a věnoval jí ho ke Dni matek.
Dlouhé roky jeho maminka přáníčko pečlivě schovávala a střežila jako poklad. „Jednou bych si chtěl najít holku, jako jsi ty. Nejhezčí a nejhodnější. Jsi nejlepší maminka na světě. Mám tě moc rád,“ napsal v dopise dvanáctiletý Tomáš. Když ho dočetl a utřel si slzy, došlo mu, že nemá důvod ke smutnění. Má všechno, co si tehdy přál. Perfektní manželku a skvělé děti. „Celá rodina, moji stárnoucí rodiče i tchyně s tchánem jsme zdraví a máme se moc rádi. Tohle nemůže vůbec nic vynahradit. Uvědomil jsem si, že nemám čeho litovat. Od mamky to bylo krásné překvapení,“ uvedl závěrem pan Tomáš.