Matka je důvodem, proč je její syn ve vězení. „Co jsem to za matku?“ ptá se Kateřina sebe samé

Mateřská láska je jedním z nejsilnějších citů vůbec. Matky by za své děti byly schopny položit vlastní život, chrání je, ať se děje, co se děje. Každý má však svůj styl výchovy a názor na to, co je a není správné. Před nedávnem nám do redakce zaslala dopis čtenářka, která se potřebovala vyzpovídat, ale především zjistit názor ostatních na to, zda je opravdu tak špatná matka, jak tvrdí její okolí.

V sedmnácti letech se z něj stal otec

Paní Kateřina P. žije na malém městě a pracuje jako úřednice. Pár let po škole si vzala Otakara a o rok později se jim narodil syn Tomáš, za kterého byla žena velmi šťastná. Její manžel si našel skvěle placenou práci, ale většinu času pobýval v Německu, takže byla na výchovu prakticky sama. Syn byl hodný chlapec a průměrný student. Když byl na střední škole, začal více chodit ven s kamarády a navštěvovat diskotéky.

Když mu bylo sedmnáct let, dovedl jednoho dne domů matce představit svou přítelkyni Ivetu a společně jí oznámili, že čekají dítě. „Byla jsem v naprostém šoku. A jelikož jsem věřící, jiné východisko než svatba nepřipadalo v úvahu,“ vzpomíná paní Kateřina. Vyřídili nutné papíry, aby se mohli nastávající rodiče vzít ještě před osmnáctým rokem, a Iveta se nastěhovala do jejich bytu. Když se narodil malý Mareček, všichni věřili, že z nich bude nakonec šťastná rodina.

Ve velmi nízkém věku měli už tři děti

Po necelém roce však Iveta znovu otěhotněla, a i když byla paní Kateřina na syna i snachu naštvaná, na další vnouče se těšila. Narodila se Kristýnka, Tomáš si našel lépe placenou práci a mladá rodina se přestěhovala do vedlejšího domu do malého bytu. Po roce však zjistili, že čekají třetí dítě, a to už paní Kateřina nemohla vůbec rozdýchat. V tak mladém věku mít tři děti bylo velmi náročné, což se také ukázalo jako pravdivé. Tomáš totiž začal pít, být agresivní a hádky zde byly na denním pořádku. Manžel paní Kateřiny to vše dával za vinu právě Kateřině. Podle něj jejich syna špatně vychovala.

Policie byla u nich skoro denně a snacha si ke své tchyni chodila neustále pro útěchu. Když jednou přišel opilý Tomáš ke své matce, vykopl dveře a choval se velmi agresivně, zavolala na něj policii. Jelikož tím porušil podmínku, kterou měl kvůli alkoholu, byl odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody. „Nikdo z okolí nechápe, jak jsem mohla svého syna poslat do vězení, prý jsem špatná matka. Podle psychologa jsem ale udělala správně, možná jsem mu i zachránila život,“ svěřuje se paní Kateřina P.

„Opravdu jsem tak hrozná matka? Vychovala jsem syna špatně? Nebo je to tím, že jsem ho v tak mladém věku donutila ke svatbě? Udělala jsem chybu, že jsem zavolala policii?“ ptá se na spoustu otázek paní Kateřina. Svěřila se také, že byl Tomáš v protialkoholní léčebně, ale léčit se nechtěl, týden po ukončení začal znovu pít. Myslím si, že by se agresivita a alkoholismus v rodině, kde jsou malé děti, měla rozhodně řešit. Ocitaly by se totiž v hrozných situacích. Podobně tomu bylo u osmiletého chlapce bránícího svou matku o kterém jsme se na Dámském Deníku již dříve zmiňovali.