Je krásné, když se sejde celá velká rodina u štědrovečerního stolu. Vyjma hostitelky ale málokdo tuší, kolik úsilí příprava klidného a pohodového večera vlastně stojí. Své o tom ví čtenářka DámskéhoDeníku Romana D. z Plzně. „V naší rodině bylo zvykem, že jsme se vždycky sešli na Štědrý den úplně všichni. Ale i když mám své syny a jejich děti ráda, už mě tahle vánoční tradice omrzela. Jsem vyčerpaná,“ napsala nám do redakce.

Na úklid a přípravy ženě docházejí síly

V rodině paní Romany bylo zvykem, že se na Štědrý den sešli úplně všichni. Prarodiče, rodiče, děti i vnoučata. Připravit pohoštění pro tak velkou skupinu lidí nebyla legrace. „Když jsme jezdívali před desítkami let k našim, pomáhali jsme s bratrem naší mámě se vším. Začalo to úklidem bytu a končilo přípravou jídla. Později jsem se role hostitelky ujala já. Dokud jsem byla mladší, nevadilo mi to. Ale s přibývajícími roky to bylo stále těžší,“ uvedla čtenářka.

Uvítala by nějakou pomoc. Jenže má dva syny, kteří se k tomu nikdy moc neměli, stejně tak jejich ženy. „Pořád jsem si opakovala, že vánoční svátky stmelují rodinu a že musím tuto tradici uchovat. Tak jsem rok co rok sama uklízela, nakupovala, pekla, vařila. Byla jsem z toho vyřízená. O tom, že bych se koukla na film nebo pohádku v televizi, jsem si mohla nechat leda tak zdát,“ vysvětlila paní Romana. Jenže roky rychle plynuly a na stará kolena už ztrácela energii.

Snachy ani synové nikdy nepomohli

Rozzářené tváře blízkých u štědrovečerního stolu ji ale pokaždé obměkčily. Takže ve svém snažení vytrvala zase další rok. „Snachy se nikdy neptaly, jestli něco nepotřebuji. Nevím, zda pomáhají svým matkám, ale mně ne. Nepřinesly ani cukroví nebo salát,“ stěžuje si paní Romana. Současně si uvědomuje, jakou chybu udělala, když po svých synech nevyžadovala už od dětství, aby se zapojovali do domácích prací a pomáhali v kuchyni.  

iZdroj fotografie: Freepik

Všechno se změnilo, když udeřila pandemie koronaviru. Paní Romana i její chronicky nemocný manžel si museli dávat pozor, aby se nenakazili. Celá rodina se domluvila, že je riskantní se o Vánocích scházet. Vůbec poprvé trávila Štědrý den jen se svým mužem. „Lamentovala jsem, že to budou strašné Vánoce, ale ukázalo se, že byly perfektní. Dali jsme si s mužem rybí polévku, salát, řízek a vinnou klobásu. Dívali jsme se na televizi, četli knížky. Konečně jsem se necítila vyčerpaná,“ vypráví paní Romana.

Vánoce ve dvou se nám začaly líbit

Podobný průběh měly i další Vánoce. Přestože pandemie už polevila, seniorský pár měl stále obavy z nákazy. „A tak jsme další Vánoce strávili sami. A víte co? Začalo se nám to líbit. Žádný shon, úklid, vaření, zmatky, hromady jídla a špinavého nádobí. Měli jsme konečně klid. Manžel z toho byl také nadšený,“ libuje si čtenářka. Když svému muži řekla, jak bývala unavená z příprav velkolepých Vánoc pro celou rodinu, dohodli se, že už je dělat nebudou. Když pandemie skončila, oznámili to synům.

„Své vnučky i dceru miluju, ale už je mi z nich zle, chci svůj klid,“ říká několikanásobná babička

Ti z toho byli poněkud rozpačití. „Řekla jsem jim, že už na to nemám sílu. Ale že rádi přijdeme na Štědrý den k nim, pokud nás pozvou. Upřímně řečeno, je mi to celkem jedno. Jsem hlavně ráda, že už nebudu muset lítat jako hadr na holi,“ uvedla čtenářka. Blíží se další Vánoce a manželé ještě nevědí, jak je stráví. „Aby to nevyznělo divně, mám své syny a vnoučata moc ráda, jen mě unavila vánoční tradice u nás doma. Prostě chci už mít klid,“ uzavřela paní Romana. Pozvání od synů pár zatím nedostal.