Nemá peníze, manželka mu umřela a rodinu ani přátele nemá. Jeho jediným přáním je nebýt o Vánocích sám

Předvánoční čas je pro většinu lidí velmi šťastným a radostným obdobím. Mají možnost strávit svátky s rodinou a užít si tak společné pohodové chvíle. Bohužel jsou ale tací, kteří již nikoho blízkého nemají nebo na ně jejich příbuzní zapomněli. Tito lidé proto Vánoce tráví v osamění a smutku. To je také případ pana Radovana, který si v dopise zaslaném do redakce vylévá své srdce a popisuje svůj život, jenž se mu zdá stále zbytečnější a zbytečnější.

Jeho šťastný život zasáhla velká rána

Pan Radovan U. měl vánoční svátky vždycky moc rád. Jakmile totiž začal prosinec, dům, ve kterém se svou rodinou bydlel, se začal měnit v úžasné a provoněné místo. On, jeho manželka a jejich dvě děti Marika a Petr společně trávili všechny volné chvíle. Dělali generální úklid, pekli cukroví, vyráběli ozdoby, kterými poté zkrášlili svůj domov. Když přišel Štědrý den, vonělo to u nich všemi různými vůněmi. Stůl byl plný dobrot, které celá rodina snědla společně se svými vzdálenějšími příbuznými, jež každoročně zvali k sobě domů.

„Když se děti v dospělosti odstěhovaly do zahraničí, zůstali jsme se ženou v domě sami. O Vánocích s námi dcera se synem nebyli, ale ostatní příbuzní k nám chodili stále,“ vzpomíná v dopise muž. Po Novém roce však pana Radovana zasáhla obrovská rána. Jeho milovaná manželka totiž náhle zemřela. V tu chvíli se mu zbortil svět. Aby se úplně nezbláznil, začal pracovat od rána do noci, aby měl stále co dělat. Za vydělané peníze nakupoval dárky svým dětem a vnoučatům, sám nic nepotřeboval. Jen si občas koupil letenku, aby je mohl navštívit. Finance na to měl.

Všichni na něj zapomněli, nikdo se neozývá

Postupem času však jeho tělo vypovědělo službu, takže byl nucen ve svých šestašedesáti letech odejít do důchodu. Kvůli tomu, že ve většině případů pracoval na černo, byl mu přiznán velmi nízký důchod. Každý měsíc vycházel s penězi jen tak tak, někdy ani skoro nejedl. Zima pro něj byla nejhorší, protože výdaje za teplo a energie byly obrovské. Když se blížily první osamocené Vánoce, doufal, že jej dcera nebo syn pozvou k sobě. Ale nikdo se neozval. Na letenku neměl peníze a oni mu ji nezaplatili.

Příbuzní, kteří k nim každoročně chodili na Štědrý den, se vůbec neozývali. Od té doby pan Radovan vánoční svátky nemá rád. Společnost mu dělá pouze jeho pes, kterého si vzal z útulku. „Moc bych si přál ještě alespoň jednou strávit Vánoce se svou rodinou a blízkými,“ svěřuje se dále a zároveň těmito slovy zakončuje svůj dopis pan Radovan. Bohužel není jediný, který tráví vánoční svátky sám. Stejně je na tom také paní Zdenka, na kterou rodina také zapomněla a o jejímž příběhu jsme již na DámskémDeníku psali.

Pokud můžete, buďte o Vánocích se svými blízkými

Vánoční svátky jsou pro mnoho osamocených lidí ubíjející a smutné. Řada z nich trpí depresemi a toto období vyloženě nenávidí. Ač si spousta lidí myslí, že právě v tomto čase si dobrovolně bere život nejvíce lidí, není tomu tak. Mnohem kritičtější je Nový rok a jaro, což zmiňuje také web Echo24. Naštěstí existuje mnoho dobrovolníků, kteří navštěvují především osamocené seniory, aby jim alespoň trošku toto období zpříjemnili.

Je velmi smutné, kolik dospělých lidí zapomíná na své staré rodiče, kteří již žijí sami. Je nepochopitelné, jak jim to může svědomí dovolit. Pokud máte to štěstí a možnost být na Vánoce se svou matkou nebo otcem, neváhejte. Uděláte tím radost nejen sobě, ale také jim. A pokud nevíte, čím byste je překvapili, na našem webu si můžete přečíst pár nápadů, které vás jistě inspirují.