Starost a péči o manžela a děti by ženy neměly přehánět. Může se totiž stát, že jim to nakonec přeroste přes hlavu. Své o tom ví čtenářka DámskéhoDeníku sedmašedesátiletá Jana M. z Plzně. Přestože na tom zdravotně není nejlépe, musí se celé dny točit kolem svého muže a dospělého syna. „Chodím nakupovat i třikrát denně. Nemáme výtah, takže musím tahat nákup i kartony minerálek do třetího patra. Dochází mi síly,“ napsala nám do redakce.

Manžel a syn si z ní udělali služku

Paní Jana nechápe, kde udělala chybu. Zatímco ona se nezastaví, její manžel i syn se celé dny jen povalují. „Nepomáhají s ničím, nepřispívají na nic. Syn tvrdí, že je v depresi, a manžel zase, že na to nemá sílu. Smutné je, že se jen vymlouvají,“ uvedla čtenářka. Má pocit, že se ocitla v bezvýchodné situaci. Rodina si z ní udělala služku. „Můj život je pryč. Nevím, jak se to stalo, ale uvědomuji si, že jsem si to zavinila sama,“ svěřila se.

Dříve paní Jana učila na univerzitě. Bavilo ji vzdělávat budoucí generace a studenti ji měli rádi. Pak ale odešla do důchodu a život se jí vymknul z rukou. Od rána do večera se lopotí v domácnosti, na nic jiného nemá čas ani sílu. Svou rodinu prostě příliš rozmazlila. Manžel jí moc nepomáhal nikdy a po synovi to vlastně ani nepožadovala. „Poprvé jsem si trochu vydechla, až když syn dospěl, našel si přítelkyni a přestěhoval se k ní,“ vzpomíná paní Jana.

Chce po mně jenom peníze, stěžuje si matka

Jenže to netrvalo dlouho. Vztah se rozpadl a syn se vrátil k rodičům. „Byl zvyklý, že jsem mu všechno servírovala na stříbrném podnosu. Zaplatila jsem mu soukromou vysokou školu a doma nikdy nic nemusel dělat. Ale už je dospělý. Měl by převzít za svůj život odpovědnost,“ říká paní Jana. Namísto toho má syna na krku ona. „Nejdřív se vymlouval, že se musí otřepat z rozchodu. Uběhly roky a pořád se jen válí doma. Hraje hry, práci si nehledá. Nevím si rady, co s ním,“ zoufá si čtenářka.

iZdroj fotografie: Freepik

Maminka jí zemřela, když jí bylo patnáct. Celou domácnost pak musela vést sama. „Byla to těžká doba. Vlastně jsem přišla o kus dětství. Možná proto jsem nežádala syna, aby mi pomáhal. Ale dnes vidím, že to byla chyba. Teď po mně chce jenom peníze, ale neuklidí, nenakoupí ani nevynese odpadky,“ svěřila se paní Jana s tím, že má zřejmě geny po otci. V domácnosti také nikdy nepomáhal, protože byl pracovně vytížený. Zvykl si na posluhování manželky.

Žena by se ráda věnovala i sama sobě

Všechno se ještě zhoršilo během pandemie koronaviru. Manžel čtenářky se nakazil a skončil v nemocnici. Přestože se uzdravil a je na svůj věk v dobré kondici, celé dny leží u televize a nechá se obskakovat. „Nikdy ani nepoděkuje. Copak si neuvědomuje, že všechno musím dělat já? Ani nepřispívá na domácnost, protože prý má malý důchod a ještě splácí půjčky. Ani nevím, jestli je to pravda. Všechno táhnu já, ale už na to nemám sílu,“ vypráví paní Jana.

Ivana se 25 let starala o svého manžela jako nějaká služka. Ten jí za to teď musí zaplatit 4,6 milionu korun

Paní Janě je už 67 let, má problémy se srdcem a špatné klouby. Ráda by se věnovala i sama sobě, přečetla si knížku nebo zahradničila. Na to ale nemá energii. „Měla jsem za to, že jsem jen starostlivá manželka a matka. Jenže teď si uvědomuji, že jsem se stala otrokem vlastní rodiny. Jak se to mohlo stát?“ stýská si paní Jana, která se o svůj příběh rozhodla podělit, aby varovala ostatní ženy. Každý by si měl uvědomit, že nastavit hranice ostatním lidem nejen v rodině je základem spokojených vztahů. Nejde jen dávat, to vede nevyhnutelně k vyhoření.