Rodiče chtěli, aby jejich syn zůstal u uspání nemocného pejska. Dítě z tohoto silného zážitku získalo životní moudrost

Smrt bohužel patří k životu a dříve nebo později se s úmrtím blízkého potká každý. Není jednoduché se s takovou ztrátou vyrovnat, a to ani v případě, kdy se jedná o domácí mazlíčky, kteří vám léta dělali společnost. Možná byste čekali, že malé dítě bude plakat, když se bude muset rozloučit se svým milovaným kamarádem. Tento chlapec je však zdá se moudřejší než mnozí dospělí.

Fenka onemocněla nevyléčitelnou rakovinou

Do redakce nám napsala naše čtenářka Lucie K. z Uherského Hradiště. Podělila se s námi o situaci, se kterou se nedávno museli v jejich rodině vyrovnat. Jejich milovaná fenka labradora Bela totiž onemocněla rakovinou. Bylo jí teprve deset let, ale veterinář už toho pro ni nemohl moc udělat a připravil je na to, že Belu budou muset nechat brzy uspat.

Podle webu DogsLife je rozhodování o uspání mazlíčka pro majitele těžkým životním rozhodnutím. Pokud je však jeho další přežívání spojeno s trvalým utrpením, měli by majitelé myslet především na něj a umožnit mu bezbolestný odchod bez trápení. „Byla to pro nás rána, navíc náš šestiletý Matěj Belu zbožňoval. Už od malička to byla jeho nejlepší kamarádka. Měli jsme velké obavy, jak se s touto zprávou vyrovná,” popisuje Lucie, jak těžkým obdobím si procházeli.

Nakonec dovolili, aby syn byl u toho

Podle serveru ČasKrmení je dobré, pokud dítěti vysvětlíte, že mazlíček je vážně nemocný, cítí se špatně a je potřeba mu pomoci. Také byste měli dopřát dítěti extra čas strávený s mazlíčkem a možnost rozloučit se po svém. Přesně tak postupovali i Matějovi rodiče. Byl pochopitelně smutný, ale zatím tu stále byla. Horší bylo rozhodnout, zda nechají syna, aby byl u jejího uspání. Nakonec se však shodli na tom, že to pro něj přece nemusí být traumatizující zkušenost. Naopak, možná si odnese něco důležitého do života.

iZdroj fotografie: Freepik

Když přijel k nim domů veterinář, Matěj byl velmi klidný. Naposledy pohladil Belu, než jí veterinář píchl injekci a ona navždy usnula. Rodiče si pak ještě s veterinářem povídali o tom, že se musíme smířit s tím, že zvířata žijí kratší život než lidé. Najednou Matěj, který byl do té doby zticha, z ničeho nic řekl: „Vím, proč to tak je! Lidi se narodí a pak se celou dobu učí, jak žít dobrý život, milovat všechny pořád a snažit se být milejší, že? Ale psi už vědí, jak to udělat, aby tu nemuseli být tak dlouho.”

„Koukali jsme, jaké moudro z našeho syna vypadlo, a v tu chvíli jsme věděli, že to dobře zvládne. Děti jsou někdy moudřejší než ti dospělí,” zakončila Lucie jejich příběh. Každý se ke ztrátě milovaného mazlíčka musí nějak postavit a Matěj to podle mě zvládl na jedničku. A konečně i celá jeho rodina. Ne každý majitel chce být u uspání svého miláčka. Jak jsme však nedávno na DámskémDeníku psali, podle veterináře je pro pejska velmi důležité, aby s ním v posledních chvílích byli jeho milovaní.