Fakultu lékařství absolvoval už v roce 1951 a od té doby se stará o nemocné děti. Do zaslouženého důchodu se nechystá, chce sloužit až do smrti.
Tento lékař je skutečně obdivuhodný a je vidět, že jeho práce je pro něj zároveň smyslem života. V 95 letech měl být už téměř 20 let v důchodu. Stále však pracuje, a navíc zcela zdarma. Brazilský lékař Ivan Fontura se rozhodl pečovat o děti chudých lidí, kteří si nemohou lékařskou péči finančně dovolit. Jeho žena jej v jeho úsilí podporuje a pomáhá mu.
V důchodu vydržel jen půl roku
Ivan Fontura odešel oficiálně do důchodu v 68 letech. Během své praxe působil i ve Francii a Spojených státech. Nyní se však plně věnuje pacientům z chudinských čtvrtí v Brazílii. Na zaslouženém odpočinku vydržel pouhých 6 měsíců. Pak mu práce lékaře a pomáhání druhým skutečně začalo chybět. S manželkou Evou, která je zdravotní sestrou, se rozhodli, že se vrátí ke svému povolání.
Nejdříve začali nemocné chudé děti přijímat u nich doma. Poté vyjížděli do chudinských čtvrtí. Podmínky, ve kterých tyto děti žijí, si asi málokdo umí představit. V Brazílii si zdravotní péči musíte uhradit a mnoho chudých rodin nemá na léčbu svých dětí peníze. Obětavý doktor tak zasvětil zbytek svého života nezištné pomoci těm opravdu nejpotřebnějším.
I přes fyzické bolesti se práce nevzdá
V tomto úctyhodném věku tak momentálně každé pondělí a čtvrtek dojíždí s manželkou do jejich 11 km vzdálené malé kanceláře ve městě Pontal do Parana. Tady prohlédne a ošetří až 40 malých pacientů za jeden den. A nikdy nejde jíst dříve, než všechny vyšetří. Často jej tak potkáte na obědě až po třetí hodině odpolední. To dosvědčila paní Raquel, která v místní jídelně pracuje a jejíž vnuk je pacientem pana doktora už od narození.
Podle ní je to velmi pozorný a kompetentní lékař, který se stará o všechny děti, jež k němu chodí, a vše dělá zcela zdarma. Obětavého lékaře si zde všichni považují, ale jeho pověst sahá daleko za hranice tohoto města. Za svou práci dostal již četná vyznamenání, on však uznání nehledá. To, co jej motivuje k jeho neustálé práci, je uspokojení z pomoci druhým lidem.
I když ho jeho stárnoucí tělo už zcela neposlouchá a trpí silnými bolestmi, je odhodlaný vydržet věrný svému povolání až do konce svých dní. Jde tak velkým příkladem mnoha lidem, ale také svým čtyřem vnoučatům, která všechna také vystudovala obor na medicíně. Brazílie se tak v budoucnu může těšit na další lékaře, jejichž hlavní motivací je pomáhat trpícím lidem, ne pouhý zisk.