Student se zeptal svého učitele na to, co je to láska. Odpověď, kterou dostal, si zapamatuje do konce života

„Co je to láska?“, „Co je to manželství?“, „Jak člověk pozná, že našel toho pravého / tu pravou?“ Přesně tyto otázky často kladou děti svým rodičům, příbuzným nebo učitelům. Přestože se na ně každý snaží odpovědět co možná nejlépe a nejpřesněji, odpovědi se mohou lišit. Každý totiž čerpá ze svých zkušeností a ty jsou většinou rozdílné. Je tedy otázka, jak nejlépe dětem tyto pojmy vysvětlit.

Učitel se nenechal otázkou vyvést z míry

Správný kantor by měl být připraven odpovědět na jakoukoli otázku, kterou mu žáci položí. Pokud tedy není nemístná, drzá nebo vulgární. Úkolem učitelů není jen učit dle osnov a striktně se jich držet, ale také naučit děti, jak se v životě chovat, dát jim různé příklady a snažit se, aby jeho slova a výklad co nejlépe pochopily. Nedávno se na sociálních sítích objevil rozhovor mezi studentem a jeho učitelem. Pro mnoho lidí je to vzor správného vysvětlení.

Při jedné z vyučovacích hodin se student zeptal svého učitele: „Pane učiteli, co je to vlastně láska?“ Učitel se na chvíli zamyslel a poté řekl: „Než ti odpovím na tvou otázku, jdi na pole, najdi tam tu největší pšenici a vrať se zpět. Ale pravidlo je, že přes pole můžeš přejít jen jednou. Abys svůj úkol splnil co nejlépe, nesmíš se vracet, i kdybys ten nejlepší kus již minul.“

Na příkladu žákovi vysvětlil, co je to láska

Student šel tedy na pole. Když procházel první řadou zasazené pšenice, uviděl mezi nimi jednu velkou a krásnou. Jak k ní ale přišel, zamyslel se. Možná později uvidí ještě větší, než je tato. A za chvíli se tak skutečně stalo, ale opět si pomyslel, že dál bude ještě nějaká větší, a tak ji neutrhl. Když se blížil na konec pole, uvědomil si, že pšenice, které má před sebou, nejsou zdaleka tak velké jako ty předtím. Pochopil, že o tu největší už přišel, a velmi litoval svého rozhodnutí. Přešel tedy celé pole a vrátil se k učiteli zpět s prázdnýma rukama.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Když kantor viděl, že chlape nic nenese, řekl mu: „Tak přesně tohle je láska. Nepřestáváš pořád hledat nějakou lepší. Až později pochopíš, že jsi propásl toho nejlepšího člověka.“ Student přikývl a zvědavě se ptal dál: „A co je potom manželství?“ Učitel odvětil: „Než ti řeknu odpověď, jdi na kukuřičné pole, najdi tam tu největší kukuřici a vrať se. Ale platí stejné pravidlo: Můžeš projít pole jen jednou a nesmíš se vracet.“

Student tedy šel na pole, ale tentokrát už byl připraven neudělat tu samou chybu. Když se dostal do poloviny pole, vybral si středně velkou kukuřici, se kterou byl spokojen, a šel zpět k učiteli. Ten, jakmile ho uviděl, řekl: „Dnes jsi přinesl kukuřici. Hledal jsi takovou, která je hezká, a věříš, že je to ta největší, jakou jsi mohl najít. A přesně to je manželství. Člověk přestane hledat a upřímně věří, že našel to nejlepší, co mohl.“