Pro Zdeňka Trošku bylo natáčení filmů velkým břemenem. Bez něj se prý cítí mnohem lépe

Jeden z nejznámějších českých režisérů Zdeněk Troška nedávno oslavil sedmdesáté narozeniny. Užívá si důchodu, cestuje, čte knihy a filmování mu ani trochu nechybí. Spíš naopak. Otravovalo ho natolik, že se rozhodl své řemeslo pověsit na hřebík jednou provždy a už se k němu nikdy nevrátit. Jeho odchod do ústraní ale zdaleka nebyl tak přímočaře jednoduchý, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nabídky, které dostával od filmových i televizních produkcí, ho spíš demotivovaly.

Od doby, co nenatáčí, jenom kvete

Na svém kontě má režisér celou řadu kultovních snímků, které zbožňují generace diváků. Například trilogii Slunce, seno, film Bota jménem Melichar, pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo kritiky ztrhané série Babovřesky a Kameňák. Ještě nedávno měl pocit křivdy, když si vzpomněl, jaké nabídky v posledních letech dostával. „Představte si, co mi zkoušejí nabízet: seriál, na který bych měl polovinu času a polovinu peněz než normálně. Vždyť to se nedá natočit v nějaké přijatelné kvalitě. Na to se můžu vykašlat, to radši nebudu vůbec točit,“ řekl Troška Frekvenci 1.

A opravdu se stáhl. Existovala šance, že se časem k režírování vrátí, ale pocit nespravedlnosti byl zřejmě silnější. Od té doby si užívá zasloužený důchod a vůbec si nestěžuje. „Daří se mi perfektně. Od té doby, co jsem filmování pověsil na hřebík, jen kvetu,“ libuje si Troška s tím, že zaslechl nejrůznější spekulace o důvodu konce své kariéry. „Dozvěděl jsem se, že na Facebooku se množí úvahy, že Troška skončil s natáčením kvůli vážné nemoci. A já jsem přitom zdravej, až se za mnou lidi otáčejí,“ vtipkoval s humorem sobě vlastním.

Z každého dne má velikánskou radost

Režisér je se svým stávajícím životem na vejminku v milovaných jihočeských Hošticích, které z jeho nesmrtelné trilogie Slunce, seno zná snad každý, absolutně spokojený. Natáčení filmů pro něj bylo zřejmě větším břemenem, než si lze představit. Bez rozčilování se za kamerou se rád obejde. „Konečně nemusím myslet na tisíc věcí najednou, termíny a podobně, mám čistou hlavu. Nemám žádnou starost, nemusím se s ničím a s nikým zlobit, jsem svým pánem… Je to úžasný!“ vypráví Troška.

iZdroj fotografie: Nextfoto

Nic nenasvědčuje tomu, že by se chtěl k natáčení vrátit a pravděpodobně ho nezláká ani nabídka za pořádný balík peněz. Režisér si libuje, jakou má volnost a svobodu. „Cítím, jak jsem se nadechl a jak mám z každého dne velikánskou radost. Taky jsem byl v poslední době třikrát v Itálii, pořád čtu, dokonce jsem pozvaný do jedné zapomenuté knihovny, kde si budu moci vybrat, co budu chtít. Jenže knih mám už tolik, že je nemám kam dávat,“ cituje novopečeného sedmdesátníka Trošku Frekvence 1.