Řidič autobusu uviděl kousek od vozovky podivnou černou hromádku. Po chvíli si všiml, že se hýbe

Řidič školního autobusu v St. Louis ve státě Missouri možná viděl jednu z nejpřekvapivějších věcí. Když trávil pauzu v autobuse a čekal na svou další jízdu, zadíval se kousek vedle sebe na malou černou hromádku, která ležela blízko krajnice vozovky. Po chvíli s údivem zjistil, že se hýbe! Rozhodl se proto vyjít ven a prozkoumat, o co jde. Zanedlouho uslyšel slabé, avšak žalostné kňučení. To byl signál, aby okamžitě zavolal zvířecí útulek „Stray Rescue of St. Louis“.

Dramatické hledání

Telefon přijala Donna Lochmann, záchranářka z útulku. Okamžitě vyrazila na adresu, kterou jí řidič autobusu zadal do telefonu. „Bylo mi řečeno, že na poli je šest štěňat a že čtyři z nich jsou blíže k silnici,“ vyjádřila se Donna pro zvířecí web The Dodo. Když však dorazila na místo, zprvu nemohla nikoho najít. Celou situaci navíc komplikoval fakt, že od rána hustě pršelo. Po chvíli hledání skutečně našla čtyři opuštěná štěňata. Štěňátka byla promáčená na kost a byla silně podchlazená. Třásla se zimou a kňučela. Tulila se k sobě ze strachu a ve snaze zajistit si trošku tepla.

Donna s kolegyní umístily čtyři štěňata do svého džípu a vydaly se hledat další dvě. „Vedle místa, kde byla první čtyři štěňata, byla oblast křovin nebo plevele a nějaké odpadky. Začala jsem se tam rozhlížet a pak jsem si najednou všimla, jak malé černobílé štěně vystrčilo hlavu.“ Vedle černobílého štěněte byl stočený šestý, poslední sourozenec. Všech šest mláďátek bylo tedy nalezeno a dopraveno do bezpečí.  

Záchrana přišla v pravý čas

Donna se s celou posádkou vrátila do útulku. V první řadě zajistila štěňatům tepelný komfort, poté mláďata dostala něco málo k snědku. S plnými bříšky se štěňátka schoulila do klubíčka a vyčerpaně usnula. Stáří štěňátek bylo odhadováno na 6–7 týdnů. Sourozenci byli poté rozděleni po dvojicích a tak snadněji našli náhradní domovy, kde se jim dostala tolik potřebná péče.

Štěňátka jsou v současné chvíli stále umístěna v pěstounských domovech, kde čekají na adopci. Donna děkuje řidiči autobusu, který zavolal a na existenci štěňátek upozornil. „Jsme opravdu, opravdu vděční, že nám řidič autobusu zavolal, protože neexistuje způsob, jak by to (bez pomoci člověka) zvládli po zbytek dne.“ Štěnáťka byla naštěstí díky včasnému zásahu zachráněna. Nyní se mají jako v bavlnce a těší se na nové domovy.