Čtenářka Svatava: „Prodala jsem vše, abych zachránila svého manžela. Ničeho nelituji a udělala bych to znovu“

Život je krásný, ale pro některé opravdu velmi těžký. Své o tom ví čtenářka Svatava, která nám do redakce napsala dopis, v němž se svěřuje se svým životním příběhem. Před několika lety jí zemřel manžel, nyní je bez peněz, sama je nemocná, se svými dcerami se nestýká. Často myslí na smrt, ráda by se přidala ke svému zesnulému muži. Naštěstí je stále něco, co ji drží při životě. A ačkoli jí osud sepsal těžký scénář, rozhodně by svá rozhodnutí neměnila a i podruhé by se zachovala stejně.

Milovali se od malička

Svatava a její manžel Petr se znali již od narození. Vyrostli ve stejném městě, hráli si na stejném pískovišti. Už ve školce věděli, že spolu budou napořád. Vzali se v mladém věku, protože láska, která je spojovala, byla vzácná. Taková, o níž se píše v knihách a mluví v romantických filmech. Nejprve se jim narodila jedna dcera a o deset let později, když už ztratili naději na další dítě, druhá.

Žili spokojený život, oba pracovali a vydělávali dost peněz. Zdálo se, že je nemůže nic rozdělit. Bohužel však přišel osudný den, kdy Petr dostal mozkovou mrtvici a vše se najednou změnilo. Byl okamžitě převezen do nemocnice, ale bohužel byl na tom velmi špatně, prakticky se vůbec nehýbal ani nereagoval. Starší dcera se odstěhovala z domu a odmítla s péčí o otce pomáhat. Svatava tak zůstala s mladší dcerou a nemocným manželem. Dala výpověď v práci a pečovala o něj.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Možná tomu nebudete věřit, ale pouto mezi mnou a Petrem bylo mimořádné. I když nemluvil, komunikovali jsme spolu celé hodiny. Trochu ve znakovém jazyce, ale rozuměli jsme si i beze slov. Proto když nastal čas jej zachránit, neváhala jsem ani vteřinu. Přísahala jsem, že s ním budu v dobrém i zlém, nedovedla jsem si představit, že svého muže nechám v cizích rukách. Proto jsem se o něj starala sama, prala, přebalovala ho, bojovala za jeho lepší život,“ napsala v dopise paní Svatava.

Peníze rychle docházely

Žili prakticky jen z úspor, které se postupem času začaly tenčit. Svatava s manželem jezdila po doktorech, najímala ty nejlepší fyzioterapeuty. Přestože se pro svého muže stala nepřetržitou ošetřovatelkou, svou mladší dceru nezanedbávala. Poslala ji do soukromé školy, aby se jí dostalo nejlepšího možného vzdělání.

Po nějaké době rodině došly peníze, a tak byla Svatava nucena prodat dům a přestěhovat se do pronájmu, aby měla peníze na další manželovu léčbu. Přestože se jeho stav mnohem zlepšil, přišly další nemoci, které nebraly konce. Všichni kolem ženě říkali, ať dá muže do hospice, ale to nemohla udělat. Nakonec Petr svůj boj prohrál a zemřel. Na vše zůstala sama, i mladší dcera se totiž odstěhovala, navíc matce vyčetla, že jí zničila život. Dodnes s ní není v kontaktu. Těžký život se na paní Svatavě podepsal, sama totiž na tom zdravotně není dobře.

Přežívá jen díky svému vnukovi

Již mnohokrát přemýšlela nad tím, že by jí bylo nejlépe u manžela, ale je tady stále někdo, kdo ji drží při životě. Již rok s ní totiž žije její vnuk, syn starší dcery, která se vydala špatnou cestou plnou drog a alkoholu. Babička jej dostala do péče, protože jeho rodiče zanedbávali výchovu, nestarali se o něj, nedávali mu dokonce ani najíst. Svatava tak nastoupila zpět do práce, a přestože je vyčerpaná, potřebuje ještě sílu pro vnuka, aby mu mohla pomoci se startem do života.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Osud mi napsal špatný scénář, ale kdybych znovu stála před takovou volbou, udělala bych úplně to samé. Protože o tom je pravá láska,“ ukončila těmito slovy Svatava svůj dopis.