Do nemocnice šel kvůli mírné horečce, ale nakonec z ní odešel bez ruky a nohy. Jeho organismus tak reagoval na infekci

Život pětatřicetiletého otce dvou synů se ze dne na den převrátil naruby. Když se rozhodl jít na lékařské vyšetření, měl několik dní jen zvýšenou teplotu. Jeho stav se ale postupně zhoršoval, horečka odmítala ustoupit a nakonec zkolaboval. Z té doby si toho moc nepamatuje. Do nemocnice ho původně přijali s podezřením na chřipku. Po šesti týdnech se probudil na jednotce intenzivní péče. Ale zdaleka neměl vyhráno, to nejhorší rozhodnutí, které mu změnilo život, ho teprve čekalo.

V čekárně náhle ztratil vědomí

Několik dní bojoval Junaid Ahmed z východolondýnského Ilfordu s úpornou horečkou, která odmítala ustoupit. Myslel si, že má obyčejnou chřipku. Jenže jeho stav se nelepšil, což ho přimělo zajít do nemocnice. „Měl jsem pár dní teplotu a nezdálo se, že by chtěla odeznít. Rozhodl jsem se jít na prohlídku do nemocnice,“ říká Junaid. Jenže tam se situace dramaticky zhoršila. Při čekání na vyšetření ztratil vědomí.

Pro lékaře začal boj s časem. „Poslední, co si pamatuji, je, že jsme s manželkou při čekání na lékaře něco jedli. Zřejmě jsem ztratil vědomí,“ vzpomíná Junaid. Během hospitalizace u něj diagnostikovali sepsi. Jde o extrémní reakci organismu na infekci. Může vést k poškození tkáně, selhání orgánů a smrti. Lékaři se domnívají, že infekci, která vedla k sepsi, dostal během zákroku, při kterém mu před měsícem implantovali míšní stimulátor kvůli chronickým bolestem nohou.

Těší se, až bude moci obejmout rodinu

S infekcí si nedokázal organismus pětatřicetiletého muže navzdory léčbě poradit. Z bezvědomí se probral po šesti týdnech. „Probuzení o šest týdnů později byl největší šok v mém životě. Byl jsem vyděšený a zmatený,“ popisuje Junaid. Když mu lékaři řekli, že budou muset přistoupit k amputaci pravé nohy pod kolenem, levé ruky nad loktem a prstů na levé noze, souhlasil. „Chtěl jsem žít, být tady pro svou rodinu, pro děti pro manželku,“ dodává.

Po amputaci se stav Junaida začal postupně zlepšovat. Po měsíci a půl byl propuštěný z nemocnice. V současné době shání peníze na bionickou protézu ruky. Jeho život se dramaticky změnil. Namísto levé ruky používá občas zuby. „Jsem vděčný za neochvějnou podporu své milující ženy, dětí, rodiny, skvělých lékařů. Nemohl jsem ani zvednout hlavu nebo prsty, ale díky jejich podpoře se nyní dokážu sám najíst a posadit,“ říká pětatřicetiletý muž. Těší se, až bude mít protézu, aby mohl obejmout svou rodinu.