Obdivuhodný příběh českého bezdomovce: Tomáš byl alkoholik a žil na ulici 9 let. Přesto se mu povedlo vrátit se do normálního života

Bezdomovec Tomáš žil doslova na ulici devět let. Podařilo se mu to, co mnozí považují za nemožné, když se někdo nachází v takové situaci. Vymanil se ze spárů bezdomovectví a dokázal začít nový život. Tomášův příběh je šokující i trochu depresivní. Muž si uvědomil, že pokud se chce změnit, pokud se chce dostat ze své bezvýchodné situace, musí bojovat. I když je cesta trnitá, když nevidí, kam vlastně vede.

Nesnesitelný život na ulici

Není žádným tajemstvím, že naše dětství, výchova a zkušenosti mají vliv na naši osobnost. Tomášovi rodiče byli alkoholici. Tento zvyk po nich zdědil i Tomáš. Alkohol pomalu jako tichý narušitel ničil jeho manželství a následně ho připravil o syna i o domov. Tomášův příběh na ulici se psal celých devět let. „Zvenčí se život na ulici zdá nesnesitelný a při střízlivém pohledu zpět to tak skutečně je. Jako alkoholika mě ale nic z toho nezajímalo.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Před očima se mi vznášel jen chlast. Dal jsem si ale záležet, abych se vyhnul drogám, zločinu a vystřízlivění,“ vypráví Tomáš. Pokračuje: „Byly dny, kdy jsem žebral o 300 korun, a vždy si za to koupil další alkohol.“ Podle něj si tyto peníze mohl snadno našetřit v naději na lepší život. Bezdomovec podle Tomášových zkušeností však žije jen dneškem, a tak všechny peníze utrácí hned.

Bojovat s démony

„Deset litrů vína a pár panáků bylo pryč hned. Kdybych měl neomezené množství, bylo by mi jedno, že se válím ve vlastní špíně,“ přiznal se. Jeho život se začal měnit, když v něm dvě sociální pracovnice Červeného kříže pomáhající bezdomovcům spatřily osobu, kterou v sobě Tomáš dlouho neviděl. Tehdy začal bojovat sám se sebou, několikrát šel na rehabilitace, tvrdě bojoval s vlastními démony. Byla to dlouhá cesta.

Rozhodující okamžik v jeho životě nastal, když mu téměř před očima zemřel na alkoholovou epilepsii jeden z jeho přátel, rovněž žijící na ulici. Tato hrozná tragédie mu dala sílu překonat svou slabost. „Dalším milníkem bylo, když jsem dostal dobré peníze za nějaké příležitostné práce a rozhodl jsem se, že teď budu bavit ostatní bezdomovce. A jak se mi odvděčili? Druhý den ráno mi ukradli láhev vína zpod hlavy.“

Vztah se synem

„Ptal jsem se jich, proč to udělali? Odpověděli, že ji prostě chtěli. Tehdy jsem se rozhodl, už nikdy na ulici, nikdy více takoví lidé,“ vzpomíná Tomáš. Pokračoval v terapii. Sociální pracovnice mu sehnaly ubytování v útulku pro bezdomovce vyhrazeném pro alkoholiky. Od té doby se život tohoto muže úplně změnil, měl nové cíle, začal pracovat a stále více si dával život do pořádku. Když se Tomášův život ustálil, vyhledal i svého syna, kterého neviděl deset let. Nyní spolu mají hezký vztah.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Hledal si novou práci, která by mu přinesla ještě víc peněz. Po čase se přestěhoval do vlastního bytu. Potkala jej také láska. Tomáš se vymanil z toho života, ze kterého si mnozí myslí, že nevede cesta zpět. Muž, jenž nyní žije šťastný a vyrovnaný život, doufá, že se jeho příběh dostane k lidem, kteří jsou v podobně těžké situaci jako tehdy on sám. Rád by jim ukázal malou jiskřičku naděje, že z bezdomovectví existuje východisko, samozřejmě tvrdou prací.