Řada lidí si myslí, že když jde o geny, tak je máme výhradně jenom po rodičích. Poslední výzkumy ale upozorňují na to, že do hry přicházejí také prarodiče. I od nich mohou děti mnoho získat.
Je více méně jasné, že každé zplozené dítě má část genetického materiálu ze strany matky i otce. Na základě této genetiky jsou tedy odborníci schopní zjistit, ke komu dítě patří. DNA se totiž v jistých sekvencích shoduje s rodiči. Vědci ovšem přišli s dalším překvapivým zjištěním. Většina genů je údajně vstřebávána od babiček ze strany matky. To možná osvětluje fakt, že vnoučata mají leckdy blíž ke svým babičkám nežli k vlastní matce.
Jak funguje genetika?
Existuje určitý proces, během něhož se formují naše geny a určuje se naše pohlaví:
- Při zplození proniká do vajíčka spermie. Ta posléze určí, zda bude dítě dívka nebo chlapec. Ženy tedy mají pohlavní chromozomy XX a muži XY. Pokud se spojí X matky a X otce, narodí se holčička. Když to bude naopak a spojí se chromozom X a Y, počnou rodiče chlapečka.
- Geny se pak formují v DNA (deoxyribonukleová kyselina), která je součástí chromozomů. Těch má každý zdravý člověk celkem 46 (23 párů).
- Na základě dědičnosti může matka či otec přenášet na své potomky nejrůznější geneticky podmíněné nemoci, nejen vlastnosti.
Vidíte se v babičce? Podle vědců žádná novinka
Vědci zjistili, že v děloze ženy se nachází buňky, které mohou nést geny z matčiny strany. Proto se údajně mnoho dětí shlédne ve své babičce. Pokud máte podobné názory, chování i gesta, jako ona, jen to výsledky studie potvrzuje. Zde je tedy vysvětlení onoho častého rodinného fenoménu. Že vnoučata mají užší vztah k babičkám.
Ostatně nebude v tom vlastně jen genetika, ale i to, že u babiček je prostě dobře. Umí pohladit, rozmazlit, po vnoučatech nic nevyžadují, vyvařují jim a pečou samé dobroty. Kromě jiného umí bezvadně vyprávět o svém životě a jsou moudré. Dokážou přenést na svá vnoučata i pravnoučata mnoho dobrého. Hlavně pak předají životní zkušenosti. A jaký máte vztah ke své babičce vy?