Měli doma italskou domácnost, ale bouřlivý vztah byl vždy v rámci mezí. Jednoho dne však muž neudržel emoce na uzdě

Vztah mezi Jakubem a Sárou byl ze začátku naprosto ideální. Vlastně jako každý začínající vztah. Ale postupem času se začali čím dál tím víc hádat a v nejhorších případech talíře létaly po pokoji. Přes to všechno Sára doufala, že se to mezi nimi opět zlepší a budou zase šťastní. Jenže Jakub začal být čím dál více agresivní a jednoho dne Sáru uhodil. Jenže bohužel, Sára není schopná od něj odejít. A tak žije život plný strachu.

S láskou vzpomínám na na naše začátky

S Jakubem jsme se potkali na střední škole, kde já jsem nastoupila do prváku a on už byl maturant. Z mé strany to byla láska na první pohled, on si mě nejprve vůbec nevšímal, protože jsem pro něj byla malá holka. Ale jednou jsme se potkali na party ve městě, kde jsme studovali a já se odhodlala, že ho oslovím. A od té doby jsme spolu trávili každou přestávku a na jeho maturitním večírku jsme už tvořili pár.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Přestěhovali jsme se do vlastního

Mnoho lidí si myslelo, že nám to určitě nevydrží, když on odejde na vysokou a já budu stále na střední škole. Ale všem jsme vytřeli zrak a po mojí maturitě jsme od jeho rodičů dostali krásný byt, kam jsem se s radostí přestěhovala. Každý nám náš vztah a také byt záviděl a já si tak říkám, co se stalo, že to dopadlo takhle.

Začali jsme se hádat

Bohužel, postupem času jsem začala zjišťovat, že Jakuba rozhodí naprosto všechno. A když už se naštval, tak mlátil pěstí do všeho, co mu přišlo pod ruku. Takže během roku rozbil několik talířů, mobil, sluchátka – jednoduše bylo toho hodně. A mě už to začalo lézt na nervy a kvůli tomu jsme se začali čím dál tím víc hádat. Jednoho dne, když to na něj zase přišlo, si začal na mě vylívat zlost, protože jsem mu do kávy nedala cukr.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Jsme spolu už dost dlouho na to, abys věděla, že kávu piju zásadně s cukrem. To jsi tak blbá, že ti nedojde ani taková maličkost?!“ A já jsem nikdy nebyla taková, že bych si něco nechala líbit, a tak jsem mu do kávy hodila kostky cukru tak, že se mu celá vylila na nohy. To jsem ale neměla dělat.

Poprvé mě uhodil

V tu chvíli se tak rozčílil, že jsem před ním musela utéct do ložnice. Mlátil na dveře a neskutečně řval: „Otevři, jinak ty dveře rozmlátím a ty ještě zaplatíš nové!“ A já se jen třásla na posteli a brečela. Ještě v ten den přišla první facka. Když vychladl, tak jsem odemkla a šla jsem si zaběhat. Po asi dvou hodinách jsem se vrátila domů a chtěla jsem jít do vany. Jenže Jakub mě začal podezřívat, že jsem byla s nějakým jiným mužem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Já vím, že jsi byla s jiným. Podvádíš mě, ty potvoro. A rozhodně ti to nebudu trpět!“, třásl se mnou a já se trošku zasmála, protože mi celá tahle situace přišla spíš vtipná. „Jo, tak ty se mi ještě budeš vysmívat do ksichtu?!“ zařval po mě a dal mi první facku v životě. Kéž by byla i poslední.

Nedokážu od něj odejít

Brečela jsem a chtěla jsem od něj odejít, ale opravdu to nešlo. Styděla jsem se za sebe a za to, že mě uhodil, tak jsem na to raději zapomněla. Druhý den donesl obří pugét růží. „Promiň mi ten včerejšek. Nevím, co to do mě vjelo,“ omlouval se. Já věřila, že zase bude všechno dobré. Jenže se nic nezměnilo. Dostala jsem od něj už tolik facek a tolikrát jsem brečela, že už to ani nespočítám. Ale stále mě prostě něco drží, abych zůstala. Snad to jednoho dne skončí a já budu zase šťastná.

Co byste poradili ženě, kterou její muž bije?

Zdroj: Se souhlasem čtenářky Sáry