Neurochirurg z Harvardu ověřil realitu života po smrti. Přežil mozkovou smrt a z kómatu přinesl šokující informace o posmrtném životě

Spoustu lidí ještě v dnešní době fascinuje to, zda i po smrti existuje další život. Mnozí totiž věří, že smrt fyzického těla rozhodně ještě neznamená náš úplný odchod, protože každý z nás má vědomí, které nás vystihuje. Fascinaci tímto tématem potvrzuje i množství filmů, ať už scifi, horor nebo jiného žánru, které se tím zabývají a představy tvůrců přenášejí na plátna kin. Profesor z Harvardu přišel se zajímavou osobní zkušeností, o které vydal knihu.

Život Dr. Ebena Alexandra

Tento neurolog, profesor, vědec a na Harvardské univerzitě byl celý život velmi skeptický. I přesto, že se zabýval lidským mozkem, nikdy nevěřil na existenci vědomí, ani životě po životě. Domníval se, že vědomí je pouze následkem biochemické reakce, která probíhá v mozku. Teorii, že člověk je pouze robot poháněný chemickými procesy nevěřil pouze on sám, ale také spousta dalších odborníků, jako například Stephen Hawking.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Svůj skeptický přístup bez víry v něco, co není možné vědecky potvrdit by si tento profesor určitě ponechal do konce života. Cestu mu ale zkřížilo velmi vážné onemocnění, které ho přimělo přehodnotit všechny svoje dosavadní teorie o posmrtném životě.

Infekce, která mu změnila život

Všechno to začalo v době, kdy profesorovi bakterie E.coli napadla mozek. Tato bakterie mu kromě míšního moku napadla také vnější mozeček, což způsobilo obrovské křeče, bolest a agónii. Mozek, který tento neurovědec považoval za ten nejcennější dar mu najednou začala požírat bakterie. Úmrtnost na tento stav, kdy se bakterie E.coli dostane do mozku je 97%, takže lékaři profesoru nedávali téměř žádnou naději.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Lékaři ho tedy uvedli do uměle navozeného komatu, ve kterém strávil sedm dní. Během těchto sedmi dní nevykazoval žádnou mozkovou aktivitu. Jeho tělo bylo udržováno při životě pouze díky umělé plicní ventilaci a nitrožilní výživě. I přesto, že se lékaři domnívali, že u pacienta nastala mozková smrt a udržují tak při životě pouze tělo, nebylo tomu tak. Po sedmi dnech se totiž dr. Eben probudil z komatu a vypověděl o zkušenosti, o které pak napsal i knihu.

Nebe existuje

V knize, kterou nedlouho po svém zážitku vydal popisuje své zkušenosti, které zažil právě v době, kdy jeho tělo nevykazovalo žádnou mozkovou aktivitu. jeho vědomí se oddělilo od lidského těla. „V posmrtném životě neexistuje čas. Vědomí se tak může pohybovat úplně svobodně a bez jakékoliv námahy,“ vysvětluje v knize. „Na všechny otázky, které v sobě máte dostanete okamžitou odpověď. Komunikace je v posmrtném životě beze slov. Komunikuje se telepaticky,“ dodává.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Stejně jako nebe také podle profesora existuje i peklo. Jeho zkušenost potvrzuje i teorii, že neexistuje pouze jeden vesmír. „Bůh, nebo stvořitel, hlavní energie, říkejme tomu jak chcete. Ten ale potvrzuje existenci multivesmíru, který známe spíše ze scifi filmů a pro mnoho vědců je to velmi oblíbená teorie,“ popisuje dál svůj zážitek. „Vesmírů existuje více, než si kdokoli z nás dokáže představit. Existují také multidimenzionální bytosti, které mezi těmito vesmíry umí cestovat,“ dodává.

Nejzajímavější myšlenky

Země má být podle zkušeností profesora pouze příprava na další život. „Je to pro nás zkouška. Během svého života na zemi máme přijít na to, proč tady jsme a jaký je náš účel,“ popisuje zážitek. „Naším účelem není hromadit peníze a hmotné statky. Ale šířit dobro a drát se za sebepoznáním,“ dodává. Už při představě, že neurochirurg, který celý svůj život pragmaticky věřil vědě s pevnými základy, vypráví o posmrtném životě s takovým zápalem, běhá některým mráz po zádech.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ve své knize se sám snažil přinést vědecké vysvětlení stavu, který zažil. Přeci jen spíše než spisovatel, je stále ještě vědec, který chtěl vše podložit fakty. Mezi teorie patří třeba:

• Rozvoj zkreslené paměti v lymbickém systému
• Primitivní program mozkového kmene
• Depozice DMT
• Ztráta inhibičních neuronů
• Duševní porucha
• Endogenní glutamátová blokáda s excitotoxicitou

Celkem teorií popsal 9. Všechny je ale vzápětí vědecky vyvrátil. I přesto, že se stal po napsání knihy terčem posměchu svých kolegů, své svědectví chtěl předat dál. „Neexistuje žádné vědecké vysvětlení toho, co jsem zažil,“ dodává.

Co na tuhle zajímavou zkušenost říkáte vy?

Zdroj: Indy100, NewYorkTimes