Vědecky potvrzeno, být zapomnětlivý je známkou velké inteligence

Jednoduchá úvaha by mohla skončit myšlenkou, že zapomínání naznačuje nižší inteligenci a úpadek mozkových buněk. Skutečnost je ale přesně opačná. Lidé, kteří zapomínají, často mají větší IQ. Mozek totiž není určen k tomu, aby uchovával přesné a podrobné údaje v rozsahu desítek let. Inteligence tedy nespočívá v ukládání a uchovávání nezměrného množství dat, ale ve schopnosti rozhodnout o jejich důležitosti a možnostech následného využití.

Mozek je lidský harddisk

Lidský mozek v podstatě funguje podobně, jako harddisk vašeho počítače. Když je počítač zahlcen obrázky, údaji o historii procházení internetu a všemi možnými starými daty tak, že na pouhé kliknutí myší reaguje půl hodiny, je prakticky nepoužitelný. Je nutno ho vyčistit. Když ho zbavíte zbytečných dat, uvolníte kapacitu paměti a počítač zas může reagovat kvalitně a přiměřeně rychle. A s lidmi je to stejné.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Čas od času každý z nás potká člověka, který z hlavy vysype slovník cizích slov i s vysvětlivkami aniž by kdy tyto znalosti prakticky využil. Tito lidé často působí na první pohled velmi inteligentním dojmem. Ale už na ten druhý zjistíte, že mohou mít problémy zvládnout každodenní nástrahy života. Z toho vyplývá, že mysl, která postrádá schopnost zapomínáni neužitečných dat se zahltí a stává se nepoužitelnou.

Automatické jednání

Důvodem toho, že se v poslední době i v oblasti vzdělávání upouští od biflování spousty nesouvisejících dat a učení celých pasáží učebnic nazpaměť je to, že inteligentní člověk se vyznačuje spíše rychlou orientací v daném problému a schopností vlastního střízlivého úsudku. Jistě, je dobré znát rok, kdy vznikla Česká republika, ale pro našince není zas až tak životně důležité znát přesný datum, kdy byla poprvé vydána Babička od Boženy Němcové.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Často dost nepříjemné důsledky i pro velmi inteligentní jedince má nástraha mozku, která se označuje jako automatické jednání. Určitě jste zažili situaci, kdy jste právě vystoupili z auta před firmou vašeho zaměstnavatele a najednou vám blesklo hlavou, že nevíte, jestli jste zamkli vstupní dveře od vašeho domu. To je přesně ten případ. Vědci, zabývající se funkcí lidské paměti, doporučují si tyto úkony občas cíleně uvědomovat.

Zdroj: Doc2us