Rodiče se loučili se svojí umírající dcerou, když v tom pronesla osudnou větu

Abby Furco vůbec neví, co to znamená mít normální dětství, protože od svých čtyř let trpí leukémií. Lékaři jí dávali jen 20% šanci na přežití. Desetiletá dívenka podstoupila nespočet radioterapií a chemoterapií. Transplantace kostní dřeně bohužel selhala, a přesto Abby žije!

Zdálo se, že již zvítězila

Abby měla horší i lepší období, dokonce se v roce 2013 zdálo, že nad nemocí vyhrála nadobro. Konečně mohla začít chodit i do školy, zapsat se do svého vysněného fotbalového kroužku, zkrátka být jako každé jiné zdravé dítě. Bohužel období radosti netrvalo dlouho. 

Leukémie totiž zaútočila znovu a to ještě agresivnějším způsobem. Abby se bolestí prakticky nemohla vůbec hýbat, stěží dokázala mluvit. Transplantace dřeně selhala a pacientka trpěla čím dál tím víc, její ledviny fungovaly stále slaběji.

Lékaři jí nedávali šanci

Lékaři raději začali připravovat rodinu na nejhorší. Rodiče dívky začali organizovat její pohřeb, její blízcí ji sledovali na každém kroku. Nikdo nečekal, že má malá Abby plán, který se snaží realizovat dodnes. Lékaři dávali dívce maximálně 48 hodin života a rodina si přála, aby je strávila doma a ne v nemocnici. Takže Abby mohla jet domů. V jejím pokoji řekla větu, na kterou její rodina nikdy nezapomene: „Ještě toho musím hodně zažít“.

Stal se zázrak

Malá pacientka se začala malými krůčky zotavovat. Leukémie určitě prohrává v boji s vůlí a vytrvalostí malé Abby žít. A my jí držíme palce, aby se co nejdříve vrátila do školy a mohla dělat to, co ji baví. Protože vždy je potřeba mít naději a bojovat tak, jako tahle dívenka!

Zdroj: Judy’s Foundation