Transplantace srdce je jedním z největších zázraků medicíny. Po operaci začala 10letá Lucka opravdu naplno žít

Transplantační medicína překvapuje stále novými postupy, které lidem zachraňují životy. Na začátku ledna se David Bennett stal prvním pacientem v historii, kterému bylo transplantováno srdce z prasete. V době operace zbývalo 57letému Američanovi jen několik dní života. Pouhý měsíc po operaci lékaři řekli, že jeho srdce dobře pracuje a je stejně výkonné jako motor Ferrari.

Přelom v transplantační péči

Tento unikátní zákrok odborníci z celého světa označili za přelom v transplantační péči. Jenom ve Velké Británii totiž ročně zemře více než 300 lidí, kteří čekají na transplantační listině na nové srdce. Díky průkopnické operaci, při níž byl použit orgán z geneticky upraveného prasete, svitla těmto zoufalým pacientům naděje. Pokud se pro ně nenajde lidský dárce, existuje alternativa, která jim může zachránit život.

Jenže David Bennet 8. března zemřel. Oficiálně nebylo zveřejněno, zda příčinou bylo to, že jeho tělo prasečí orgán odmítlo. Podle odborníků je to však nejpravděpodobnější vysvětlení. Přední chirurgové z britské Národní zdravotní služby (NHS) tvrdí, že transplantace ze zvířete na člověka, takzvané xenotransplantace, sebou nesou spoustu možných komplikací.

Jiná krevní skupina dárce

Přesto se odborníci domnívají, že transplantace prasečích orgánů má budoucnost. Je ale nereálné, že by se v dohledné době začaly rutinně provádět. Experti ale hledají i další možnosti pro pacienty čekající na transplantaci srdce. A na rozdíl od transplantací zvířecích orgánů by tyto inovativní postupy mohly být dostupné již za několik let.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Mezi podmínky úspěšné transplantace patří i ta, že dárce musí mít stejnou krevní skupinu jako příjemce orgánu. Jedna z nejzajímavějších inovativních metod, která se v transplantační medicíně již používá, tento princip porušuje. Umožňuje totiž, aby dětští pacienti mohli získat orgán od dárce, který má jinou krevní skupinu. V Británii čeká na transplantaci srdce asi 50 dětí.

Zatím funguje jen u dětí

Překážkou v transplantacích orgánů dětem je to, že orgán musí být menší, tedy od dítěte. Na vhodného dárce se čeká dvakrát déle než u dospělých. Další překážkou je pak nalezení dárce stejné krevní skupiny. Každá krevní skupina má totiž jiné složení protilátek a bílkovin na povrchu červených krvinek. Pokud se transplantuje orgán od dárce s jinou skupinou, imunitní systém se začne bránit a tělo orgán odmítne.

Odborníci na transplantace z Freeman Hospital v Newcastlu a Great Ormond Street Hospital v Londýně však přišli s řešením. Spočívá v tom, že dětskému pacientovi se odebere část krve. A tu lékaři nahradí transfúzí krve skupiny, kterou má dárce orgánu. Ještě před tím jsou z krve vyfiltrovány protilátky, které by mohly transplantovaný orgán napadnout. Léčba nezmění krevní skupinu pacienta natrvalo, ale tělo si na orgán zvykne a imunitní systém na něj nezaútočí.

Dívka se už necítí odstrčená

Zatím se tato metoda dá použít pouze u dětí. Jednou z prvních pacientek, u které lékaři tuto metodu před dvěma roky použili, je desetiletá Lucy. Dívka se narodila s vrozenou srdeční vadou, kvůli které trpěla záchvaty a nebyla schopná ani chůze na krátké vzdálenosti. Na čekací listině na transplantaci srdce byla tři a půl roku. Dva roky po operaci je podle lékařů v dobré kondici.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Lucy se dokonce se začala věnovat skokům na trampolíně. „Od operace je tak dychtivá všechno vyzkoušet a dohnat svou starší sestru Freyu. Přišla o normální dětství,“ řekla její maminka Jenny. Podle ní Lucy už může dělat všechno jako jiné děti a to jí naplňuje. „Řekla mi, že už se necítí odstrčená. A to je to jediné, co si jako rodič přejete,“ dodala matka Lucy.

Začíná závod s časem

Vývoj nových postupů a metod jde transplantační medicíně rychle dopředu. Chirurgové odebírají dárcovská srdce pacientům s mozkovou smrtí. To znamená, že jejich srdce stále bije s pomocí přístrojů. To je důležité právě pro transplantaci. Pokud se totiž srdce zastaví, začne hra o čas, aby ho ještě bylo možné transplantovat. A právě tady se posunul tento obor dál.

Lékaři nově mohou využít revoluční přístroj, který jim umožňuje oživit srdce, které přestalo bít. „Čím déle totiž srdce nepracuje, tím je pravděpodobnější, že by i jako transplantované selhalo,“ vysvětlil chirurg John Dark. Přístroji se říká srdce v krabici a v podstatě jde o systém, který simuluje prostředí lidského těla. Ve sterilním boxu je do orgánu s pomocí hadiček přiváděna teplá okysličená krev.

Zkolabovala při tělocviku

Systém, který je přenosný, pak znovu uvede srdce do chodu, dokud není připravena transplantace. Jedním z prvních dětí ve Velké Británii, které takové srdce před dvěma roky dostaly, byla patnáctiletá Anna Hadleyová. Na transplantaci čekala téměř dva roky. Lékaři dívce diagnostikovali restriktivní kardiomyopatii. Jde o onemocnění, při němž dochází ke ztuhlosti svalů v dolních srdečních komorách.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Talentovaná hokejistka se o svém život ohrožujícím stavu poprvé dozvěděla poté, co zkolabovala při hodině tělesné výchovy. „Pět dní po transplantaci chodila po chodbách, povídala si a plácala si s personálem. Bylo to neuvěřitelné,“ vypráví její otec Andrew. Použití systému srdce v krabici má ale jeden podstatný háček.  

Provoz přístroje je moc drahý

Použití systému orgánové péče je drahé, jedno vyjde v přepočtu na 950 tisíc korun. To je důvodem, proč ho chirurgové používají zhruba 30krát za rok. Když je srdce uložené do boxu, je možné ho díky snížení teploty uchovat několik hodin, maximálně 12 hodin. Ale už po šesti až osmi hodinách začne orgán degradovat. Lékaři z Newcastlu a Birminghamu se pokusili dobu ještě prodloužit.

Využili k tomu ještě modernější přístroj Xvivo, který také pumpuje krev do vyjmutého srdce, ale zároveň orgán ochladí na 8 °C.  Jde o jednodušší a levnější technologii. „Přístroj bude pro nemocnice mnohem dostupnější. V současné době se většina z nich zdráhá používat systém orgánové péče právě kvůli tomu, že provoz je drahý,“  dodal Dark.

Transport na dlouhé vzdálenosti

Proces chlazení také chrání srdce před otoky a záněty. Odborníci se domnívají, že tato technologie by mohla prodloužit dobu, kterou orgán stráví mimo tělo, až na 24 hodin. Mohlo by to dokonce znamenat, že by se orgán vhodný k transplantaci mohl převážet i na delší vzdálenosti, čímž by se rozšířila síť dárců a příjemců. Systém Xvivo už některé nemocnice v Evropě používají. Lékaři ho využili i k přepravě prasečího srdce, které transplantovali Davidu Bennettovi.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Převratné změny se nedějí jen na poli transplantací srdcí, ale také ledvin, jater a plic. V příštím roce začnou klinické zkoušky, v rámci kterých se nemocné ledviny před transplantací podrobí terapii kmenovými buňkami mimo tělo. „Pokud bychom dokázali tyto ledviny přeměnit zpět na funkční orgány, mohli bychom zvýšit počet transplantací a zachránit tak lidské životy,“ uvedla odbornice na transplantace Emily Thompsonová.

Léčba kmenovými buňkami

Studie již prokázaly, že léčba poškozených ledvin kmenovými buňkami zlepšuje jejich funkci, přestože ještě nebyly transplantovány lidem. Podobné studie rovněž prokázaly, že kmenové buňky mohou zlepšit funkci jater a plic. Probíhají také zkoušky, při nichž se dárcům orgánů ještě před smrtí podívají nejrůznější léky, které mají zlepšit možnost transplantace.

Zvláštní zdravotnický orgán, který dohlíží na transplantační péči v Anglii, oznámil největší randomizovanou kontrolovanou studii dárcovství orgánů na světě. Studie bude zkoumat přínosy podávání látek snižujících hladinu cholesterolu a tlumících záněty, pacientům, kteří zemřeli na mozkovou smrt a jejichž srdce by mělo být transplantováno.  

Xenotransplantace bude běžná

Výzkumy nadále probíhají i v oblasti transplantace prasečího srdce lidem. Jakmile se lékařům podaří úspěšně prodloužit takto život jednomu pacientovi, rychle budou následovat další. „Chov prasat je velmi levný, takže jakmile jednou vyšlechtíte jedno geneticky upravené prase se srdcem, které lze transplantovat lidem, můžete je chovat v obrovském množství,“ dodal lékař Dark. Podle něho je doba, kdy se xenotransplantace stane běžnou praxí, je na obzoru.

Co říkáte inovacím v transplantacích orgánů?

Zdroj: TheSun