Někteří lidé by psy nikdy mít neměli. Tito páníčci se zachovali jak nejhůře mohli. Jejich chování nelze nazvat jinak, než týrání zvířat. Naštěstí se zvířeti dostalo potřebné péče i lásky.
Tento pejsek si asi ve svém životě užil své. Ve svých 11 letech byl pejsek, kterého noví majitelé pojmenovali Norman, nalezen v Indianě zcela podvyživený, a navíc trpěl řadou nemocí (zejména na kůži) – byl pokrytý vrstvou blech a na svém vyhublém těle neměl téměř žádnou srst, pouze spoustu vředů. Když ho převezli do záchranné stanice, vypadalo to s ním velmi špatně. Intenzivní péčí však bylo dosaženo téměř zázraku, ve který doufal jen málokdo. Dnes však pejsek opět vypadá jako šťastný a spokojený tvor.
Smutný příběh s dobrým koncem
Pejska Normana našel jednoho dne v Indianapolisu cizinec, který ihned zavolal dobrovolnickou skupinu poskytující pomoc opuštěným psům. Jeho stav byl až děsivý – byl zraněný, hladový a vyčerpaný. Jak se ukázalo, trpěl nejen nedostatkem jídla, ale měl také problémy s pohybem. Pejska se ujala Susan Nihoff, starší milovnice psů, která již doma sice jednoho mazlíčka měla, neváhala však poskytnout útočiště dalšímu pejskovi v nouzi. Péče dobrovolníků i nové majitelky se vyplatila – přestože pejskův stav byl první dva měsíce velmi kritický (trpěl poruchou příjmu a bylo obtížné jej adekvátně nakrmit), nakonec se podařilo dostat jeho stravovací návyky do normálu a konečně začal také vypadat jako zdravý veselý pes.
Jak je na tom Norman nyní
Laskavou péčí a intenzivní prací nová majitelka dosáhla u Normana prakticky nemožné. Poté, co jí byl svěřen do péče, se pejsek proměnil k nepoznání. Jeho životní utrpení se sice podepsalo na jeho celkovém zdraví – v pohybu mu pomáhá vozík, který podporuje zraněné nohy, které nešlo zcela doléčit, má však pevnou a bohatou srst, a také chuť k jídlu. Jen díky rychlému zásahu všech, kteří se na jeho záchraně podíleli, se dnes může těšit relativně dobrému zdraví a spokojeně žít ve svém novém domově s majitelkou, která na něj nedá dopustit.