Vyfotit běžné zvíře, to není zase až tak nic unikátního. Když se ale povede vyfotografovat ohrožený a raritní druh, je to celoživotní úspěch konkrétního fotografa
Příroda dokáže vykouzlit zcela jedinečné věci. O tom se jistě může přesvědčit každý z nás – stačí jen vytáhnout paty z domu a pozorovat okolní krajinu. Podobná kouzla umí dělat ale i ve světě zvířat. Všichni jistě dobře víte, jak vypadá obyčejný tygr.
Kolikrát jste ho jistě viděli v zoo. Je to mimořádně majestátní zvíře, které má své typické zbarvení. Věděli jste, že ale existuje i tzv. černý tygr?
Jde o určitou anomálii, kdy dochází k poruše produkce barviva a takový tygr má na první pohled tmavší barvu a jiný poměr tmavých a světlých pruhů.
Je velmi vzácné vidět tohoto tvora v přírodě, ale jednomu fotografovi se to nedávno povedlo.
Neobvyklý úlovek
Toto velmi neobvyklé zvíře zachytil v indické tygří rezervaci Simplipal v Urísu. Ví se, že zde takový tygr nejspíš žije, ale málokdy se jej podaří skutečně vyfotit.
Tyto kočkovité šelmy jsou totiž od přírody velmi plaché a nerady se vystavují na odiv. Amatérský fotograf jménem Sumen Bajpayee měl veliké štěstí, že zachytil tuto velkou kočku, a to hned na několika poměrně kvalitních záběrech.
Koneckonců posuďte sami. Neuvěříte, co se z malého drobečka vyklubalo!
Podle něj to byli bohové, kteří ho odměnili za jeho opatrný a láskyplný přístup k přírodě. Sedmadvacetiletý mladík byl v rezervaci pozorovat ptáky a rozhodně nečekal, že ten den vyfotí něco tak pozoruhodného.
Najednou se zpoza stromů vynořil velký tygr, ale podle mladíka vypadal poněkud netradičně, a tak jej rychle vyfotil. Tehdy ale ještě neměl tušení, jak vzácný fotografický úlovek se mu podařilo ukořistit.
Ohrožený druh
Předpokládá se, že na světě dnes zbývá jen asi sedm až osm černých tygrů a všichni žijí na jednom místě – právě v této přírodní rezervaci.
Černí tygři jsou tak vzácní, že byli poprvé popsáni až v roce 1990. Jejich anomálie spočívá v tom, že jejich těla produkují příliš mnoho melaninu, takže černé pruhy jsou velmi výrazné, ale oranžové naopak matné a spíše béžové.
Jak už to tak u těchto specifický poddruhů bývá, tito jedinci jsou slabší a mají daleko menší šanci na přežití v přírodě, kde vždycky vítězí jen ten nejsilnější.