Špinavému a zapáchajícímu bezdomovci změnila život mladá dívka. Povedlo se jí to neuvěřitelným způsobem

I v dnešní době, kdy se zdá být všeho dostatek, je stále spousta lidí odkázána k těžkému životu na ulici. Pro některé z nich bohužel tímto jejich příběh končí, protože nezvládnou nelítostné životní podmínky. Někteří však dokáží svou situaci změnit k lepšímu, nebo se nad nimi někdo smiluje, jako v případě bezdomovce, kterého podle webu Medium zachránila mladá žena a obrátila jeho život o 180°. Díky ní se dočkal šťastného konce svého životního příběhu.

Na ulici strávil téměř polovinu života

Život se s ním příliš nemazlil, a tak Raimundo Arruda Sobrinho skončil na ulici nedaleko brazilského města Sao Paulo. Tam strávil neuvěřitelných 35 let bez jakékoliv šance či naděje na lepší vyhlídky. Přestože byl v duši básník, o svůj vzhled nijak nepečoval. Jako špinavého, zarostlého a zanedbaného bezdomovce jej potkávala mladá žena, která se rozhodla nebýt k muži nadále lhostejná, což je podle naší čtenářky Renaty T. z Klatov největší problém: „Lidé často bezdomovce přehlíží a raději dělají, že neexistují, než aby nabídli pomocnou ruku.“

Přelomový rok 2011

Nečekané události podle informací na webu Goalcast potkaly muže bez domova, když jej v dubnu 2011 oslovila mladá slečna jménem Shalla Monteirová, která jej dennodenně pozorovala, jak něco čmárá na papír. Ten jí do ruky vrazil jednu ze svých básní. Po jejím přečtení nevěřila vlastním očím. Přečetla si pár dalších děl a poprosila jej, zda by je mohla zveřejnit.

iZdroj fotografie: Pixabay

Zvedla se vlna solidarity

Krátké básně a verše postupně sdílela na facebookových stránkách, což vyvolalo ohromnou pozitivní reakci, v jakou ani sama nedoufala. Slova básníka z ulice zasáhla mnoho lidí, kteří mu chtěli za jeho díla poděkovat. Začali mu tak nosit dárky v podobě jídla a dalších praktických věcí. Situace muže se už tak výrazně zlepšila, avšak to nejlepší mělo teprve přijít.

Šťastné shledání po letech

Díky popularitě, kterou si básně na internetu získaly, se podařilo Raimunodovu bratru svého ztraceného sourozence po letech vypátrat. Ihned mu nabídl bydlení ve vlastním domě. Nyní žije poklidný a spokojený život. Je spokojeným staříkem a jeho básně dokonce vyšly i v knižní verzi. Se svou zachránkyní zůstali i nadále přáteli. Nebýt lhostejný k okolí často přinese mnoho dobrého, podobně jako v příběhu o bezdomovci z dřívějšího příspěvku na DámskémDeníku.