Jaké nás v nejbližších dnech, týdnech a měsících čeká počasí? Máme se začít těšit na pořádnou zimu, nebo naopak pravý opak? To prozradí aktuální vývoj.
- únor a březen pravděpodobně přinesou více dešťových srážek než sněhu,
- stejně jako listopad, ani prosinec a leden nemají přinést v ČR významnější sněhové pokrývky,
- podobné podmínky v předchozích letech ukazují, že vliv La Niny není jednoznačný, přinesla sníh i oblevu.
Jak funguje předpověď počasí a proč občas nevyjde?
Pro předpověď počasí je nutné shromáždit co nejvíce informací o aktuálním počasí a stavu atmosféry. Pozorování teploty, tlaku, vlhkosti a rychlost větru z celého světa se shromažďují, poté jsou přenášena do výkonných superpočítačů. Hlavním omezujícím faktorem je to, jak rychle tyto počítače dokážou zpracovat všechny informace k vytvoření prognózy. Meteorologové také sledují aktuální povětrnostní podmínky.
Kvůli chaotické povaze atmosféry může však mít i malý vývoj v oceánu významný dopad na polohu a sílu meteorologického systému, když dosáhne například pevniny. Atmosféra je obrovská a složitá a není možné přesně monitorovat všechny její části.
Jak funguje La Nina a její vliv na počasí ve světě
Jeden z hlavních vlivů La Niny (nebo jakékoli jiné fáze ENSO) lze vidět v měnícím se proudovém proudu.
Tryskový proud je velký a silný proud vzduchu (větru) v nadmořské výšce přibližně 8–11 km. Proudí od západu k východu kolem celé polokoule, ovlivňuje tlakové systémy a jejich sílu, čímž formuje naše počasí na povrchu.
Kolem severní polokoule se mění s velmi vysokými rychlostmi větru. Vidíme, že nejsilnější proudový proud byl umístěn nad severním Atlantikem. Tichomořská část proudového proudu byla slabší, ale méně zakřivená než v euroatlantickém sektoru.