Lidé se zahradou by se měli mít na pozoru, úřady nebudou mít slitování. Za obyčejné sekání trávy nově hrozí obří pokuta

Vlastní zahrada je snem snad každé rodiny, která bydlí v panelovém domě. Není nad to mít vlastní kousek zeleně a zařídit si jej po svém. Rodiče malých dětí jistě ocení spoustu místa na pískoviště, trampolínu nebo průlezku. Majitelé domácích mazlíčků zase ohraničený prostor pro své miláčky. Zahrada však není pouze o zábavných plánech, vyžaduje také spoustu péče.

Vztahuje se na všechny

Málokdo totiž ví, že má „obyčejné“ sekání trávy svá pravidla, která je potřeba dodržovat. V opačném případě by mohl přijít postih ze strany strážců zákona. Některé obce zavedly povinnost pravidelného sečení trávníku. Tento úkol představuje problém hlavně pro obyvatele větších měst, kteří si v okrajových oblastech země pořídili například chatu s přilehlým pozemkem.

Přirozeně nemají tak časté možnosti na péči o trávník. Povinnost se nevztahuje pouze na vlastníky daných pozemků, ale také na osoby, které jej užívají z jiného právního důvodu, jak píše web ChalupářiZahrádkáři. Ten také uvádí, že neposlušného uživatele pozemku může čekat pokuta až sto tisíc korun ze strany obce. Kromě povinnosti pravidelného sekání by se měli vlastníci a pronajímatelé zaměřit také na škodlivé organismy.

Škodlivé druhy plevele

Ty totiž nesmí poškodit životní prostředí, ani ohrozit jinou osobu či zvíře. Jako škodlivé organismy by se daly označit plevele, jejichž přehled sestavila stránka iReceptář. Patří mezi ně například pýr plazivý, svlačec rolní, bršlice kozí noha, přeslička rolní a mochna plazivá. Všechny tyto druhy by se měly dát snadno odstranit pomocí rycích vidlí. V souvislosti se sekáním a udržováním trávníku však vyvstává další otázka.

iZdroj fotografie: Depositphotos

A to dostatečná vláha půdy a její závislost na zmíněném sečení. Mnozí obyvatelé menších vesnic upozorňují na kritický nedostatek vody, se kterým se české zemědělství potýká. Jejich slova zprostředkoval web Lidovky. Někteří majitelé pozemků například preferují vyšší trávu s určitým množstvím lučního kvítí, které je naopak skvělým domovem pro užitečný hmyz.

Nezbývá než čekat, jakou bude mít celá situace dohru. Paní Věra G. z nejmenované české obce sdílela svou zkušenost: „U nás se nic takového neřeší. Každý si seká kdy chce a co chce. Asi máme štěstí na vedení naší vesnice. Je ale pravda, že veřejné prostranství je pravidelně udržováno, což rozhodně kvituji. Chceme to mít tady hezké.“ Zdá se, že má každá obec svá pravidla.