Nerudný číšník vyhodil z restaurace starou paní na vozíku s pejskem. Celý incident viděl majitel a rozhodl se jednat

Stará žena se rozhodla připomenout si výročí svatby večeří ve čtyřhvězdičkové restauraci. Byla to tradice. I když byl její muž už několik let po smrti, nehodlala se jí vzdát. Tento rok však narazila na číšníka, který ji do restaurace odmítl pustit, protože vypadala zanedbaně. Nakonec však do situace zasáhl někdo, od koho by to nečekala.

Každý rok slavili výročí večeří v restauraci

Rose je 74letá vdova. Po smrti svého muže Dereka se jí jedinou útěchou a také částečnou náhradou stal pejsek, kterého si adoptovala. Po muži se jí velmi stýskalo a po jeho smrti se také trochu začala zanedbávat. Už neměla pro koho být krásná, a tak přestala chodit ke kadeřníkovi a téměř se nelíčila. Navíc utrpěla úraz kolene a musela být dlouho na vozíčku.

Ani to ji však neodradilo od toho, aby oslavila výročí svatby tak, jak to každoročně dělala se svým mužem. Navíc by oslavili právě 50 let, na takové kulaté výročí rozhodně nemohla zapomenout, a tak si na ten večer zarezervovala stůl v luxusní restauraci. Přichystala se, stáhla si vlasy do culíku, nanesla na tvář trochu pudru a rty si nalíčila světlou rtěnkou.

Objednaný taxík ji přivezl před restauraci a řidič jí ochotně pomohl nasednout zpátky na invalidní vozík. Svého psa Beraka rozhodně nemohla nechat doma, a tak tu stála před restaurací oblečená do černé péřové bundy a se psem na klíně. Jakmile vozíkem přijela ke vchodovým dveřím, otevřely se. Místo milého úsměvu však na ni číšník vrhl opovržlivý pohled.

iZdroj fotografie: Freepik

Číšník ji do restaurace nepustil

Řekla mu, že tu má na dnešní večer rezervaci, a čekala, že ji uvede dovnitř. Číšník však neměl nic takového v úmyslu. Ihned vyhodnotil, že tato žena rozhodně není host, který by se sem hodil. Vypadá jako bezdomovkyně a ještě má s sebou psa. Slušně jí tedy řekl, že ji tady neobslouží. Rose se však nevzdala a dožadovala se vstupu.

Číšník přitvrdil a řekl jí „Poslouchejte, madam! Budu k vám upřímný. Naši hosté jsou jedni z nejváženějších lidí v tomto městě. Nemůžeme si dovolit mít tady vandráka, jako jste vy.“ Rose otevřela pusu v údivu a oči se jí zalily slzami. Pochopila, že sem se nedostane, a chystala se odjet pryč. Najednou však ze dveří vyšel jiný muž a ptal se číšníka, co se tu děje.

Nemohla si vzpomenout, odkud ho zná

Pak přišel k Rose a odvezl ji do restaurace ke stolu pro VIP hosty. Rose byla mile překvapená, že se jí někdo zastal, ale moc to nechápala. Elegantní muž se jí zeptal: „Opravdu mě nepoznáváte, paní Augustinová?“ Někoho jí připomínal, ale nemohla si vzpomenout. Ukázalo se, že je to syn jejích dávných sousedů, kterého často hlídávala, když byl malý. Teď byl majitelem této luxusní restaurace.

iZdroj fotografie: Freepik

Číšníkovi sdělil, že jestli ho ještě někdy uvidí takto třídit hosty, dostane padáka. S paní Augustinovou pak strávil celou večeři v družném hovoru – pochopitelně byla na účet podniku. Hosté sice kroutili hlavami, koho si to pan majitel pozval, nikdo z nich ale nahlas neprotestoval. A jim dvěma to bylo srdečně jedno, krásně si spolu zavzpomínali na staré časy.