Když vařila oběd, oznámil jí, že se chce nechat rozvést. Její poslední přání vás chytí za srdce

Muž se rozhodl vyprávět svůj příběh o tom, jak přišel za manželkou s žádostí o rozvod. Nečekal, že jeho vyprávění se stane virální po celém internetu. Tohle je jeho upřímná zpověď: „Jednoho dne jsem přišel domů a oznámil své ženě, že se chci rozvést. Nebyla rozrušená, jen se zeptala, proč tak chci učinit. Vyhýbal jsem se odpovědi, což ji trochu naštvalo, a začala na mě křičet, že nejsem skutečný muž. Poté proplakala celou noc a snažila se přijít na skutečný důvod.“

Chtěla na to přijít 

„Už jsem ji nemiloval, ale bylo mi jí líto. Provinile jsem jí ukázal rozvodové papíry, ve kterých se psalo, že jí přenechávám dům, auto a také 30 % své firmy. Sotva se na ně podívala. Roztrhala je. Najednou mi žena, s níž jsem strávil 10 let, přišla jako úplně cizí člověk. Když jsem se toho dne vrátil večer z práce domů, seděla u stolu a psala něco na papír. Měl jsem hlad, doma ale nebylo žádné jídlo, tak jsem šel spát. Ráno na mě čekaly podmínky rozvodu, které sepsala. Chtěla jen jednu jedinou věc. Chtěla, abych s ní byl ještě měsíc.“ 

Nečekaná prosba 

„Náš syn měl těžké zkoušky a ona ho nechtěla rozhodit rozvodem. Zeptala se mě, jestli si pamatuji den naší svatby, jak jsem ji přenesl na rukou přes práh našeho domu. Tenkrát jsme si slíbili, že ji budu vynášet každé ráno z ložnice na rukou. Teď po mně chtěla to samé. Myslel jsem, že se zbláznila, ale souhlasil jsem. První den to bylo vážně divné, ale hned druhý den to bylo lepší. Tlačila se na mou hruď, já cítil její vůni. Uvědomil jsem si, že jsem se dlouho pořádně nepodíval do jejího obličeje.“

„Její pleť byla po letech v manželství pokryta vráskami, elegantní vlasy začaly šedivět. Bylo jasné, že pro ni nebylo snadné. Třetí den se začala vracet vášeň, čtvrtý a pátý den jako by se vracely moje city k ní. Každý den jsem si uvědomoval, že je stále štíhlejší a lehčí. Jednoho dne jsem si uvědomil, kolik hořkosti a bolesti kvůli mně zažila. Den co den to bylo krásnější.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

V okamžiku bylo po všem

„Poslední den ráno jsem šel do květinářství a koupil jí její oblíbenou květinu. Nechal jsem si květinářkou na vzkaz napsat, že ji budu každý den nosit na rukou, dokud nás smrt nerozdělí. Vrátil jsem se domů, žena byla ještě v posteli. Snažil jsem se ji probudit, ale bylo pozdě. Už se nikdy neprobudila. Zemřela ve spánku. Podle lékařů měla rakovinu. Byl jsem tak zahleděný do sebe a svou ženu ignoroval tak moc, že jsem si nevšiml, že je nemocná. Nevšiml jsem si, že je pohublá, že se neusmívá, byl jsem vůl.”

„Brzy nato jsem pochopil, že ona o své nemoci věděla. Jediné, co si přála, bylo zůstat v našem vztahu a splnit náš slib – chtěla se mnou zůstat do konce svého života.”