Hasičům se podařilo zachránit kocourka uvízlého v kanalizaci. Když jej vrátili majitelce, její reakce je rozplakala.
Pro mnoho lidí je domácí mazlíček více než jen obyčejné zvíře. Berou ho jako plnohodnotného člena rodiny, kterému dovolují například i společné stolování či spaní. A pokud je již člověk na světě sám, představuje pro něj takovýto zvířecí kamarád naprosto vše, prakticky celý jeho život. Opatruje jej jako oko v hlavě a chrání ho, aby se mu něco zlého nestalo. Svěřuje se mu, povídá si s ním a zvíře svému pánovi lásku opětuje.
Žena svého mazlíčka velmi milovala
Emma Ryan je starší žena, která žila dlouhá léta sama. Když se k jejímu domu jednoho dne přitoulalo malé koťátko, bez váhání se jej ujala. Toto čtyřnohé klubíčko si zamilovala a kocourek Roscoe se okamžitě stal jejím domácím mazlíčkem. Jelikož se ale nejednalo o vyloženě bytovou kočku, pouštěla žena svého kamaráda ven na zahradu. On se tam rád procházel a občas se šel kouknout po okolí a vyřádit se mezi ostatní kočky.
Jejich spokojené soužití však jednoho dne skončilo. Když se kocourek nevrátil domů na pravidelnou večeři, bylo to Emmě podezřelé. Myslela si, že se někde opozdil, a doufala, že brzy přijde, ale když uběhly dva týdny a on se stále nevracel, ztrácela už naději. Naštěstí ale její sousedé zaslechli slabé mňoukání a sténání, které se ozývalo z nedaleké kanalizace. Nebohé zvíře tam uvízlo a nevědělo, jak se dostat ven. Samotné nemělo prakticky žádnou šanci.
V nalezení kocoura již nedoufala
Emma tedy okamžitě zavolala hasiče, kteří se pustili do záchrany kocourka. Jeden z požárníků se musel spustit na laně dolů do úzkého otvoru, aby zvířeti pomohl ven. Když se mu to podařilo, všichni přihlížející, a že jich nebylo málo, mu tleskali a těžko zatlačovali slzy. Nejvíce dojatá však byla majitelka Roscoa, která již ani nedoufala v jeho nalezení. Měla obrovskou, až slovy nepopsatelnou radost, že je mazlíček zpět v jejím náručí. Přestože byl kocourek velmi vystrašený, hladový a dehydrovaný, byla majitelka ráda, že je živý a nezraněný.
Velmi hasičům děkovala a z její reakce, když opět mohla pochovat svého miláčka, jim dojetím tekly po tvářích slzy. „Je to úžasný pocit, když můžeme lidem vrátit zpět jejich zvířata. Jejich šťastné tváře stojí za naši práci,“ nechal se slyšet šéf hasičského sboru John Madden. Lidé by měli být těmto hrdinům vděční za jejich činnost, nasazování vlastních životů a zachraňování nejen zvířat, ale především lidí.