Odvážná dívka z Argentiny se rozhodla splnit si svůj dětský sen i přes to, že na ni od začátku číhalo spoustu překážek včetně nepřejících lidí.
Lidé s Downovým syndromem si svůj životní úděl nevybrali. Musejí hrát s kartami, které jim osud rozdal do rukou. Downův syndrom je nemoc, kterou nikdy nelze vyléčit, ale její následky lze pozitivně ovlivnit – trpělivou a intenzivní výchovou v láskyplném prostředí milující rodiny. Lidé s Downovým syndromem jsou schopni při správném vedení vést plnohodnotný život, jen s nasazením daleko většího úsilí, než je u jejich vrstevníků. To je také případ dívky jménem Noelia (31 let), která si i přes svůj hendikep dokázala najít cestu k vysněné profesi.
Downův syndrom vzniká náhodně
Downův syndrom je v podstatě genetická anomálie, která je výsledkem náhody/nehody. Vzniká při splynutí vajíčka a spermie, kdy v prvotní buňce zůstane jeden chromozom navíc. Tento nadbytečný chromozom poté způsobuje odlišný a pomalejší vývoj v jednotlivých buňkách i v celém těle. Následně způsobuje zdravotní komplikace – nejčastěji se jedná o různé srdeční vady, respirační onemocnění, sníženou imunitu nebo poruchy zraku a sluchy, ale má značný podíl na mentálním opoždění, kdy je především dotčen motorický vývoj a vývoj řeči.
Výchova a vývoj dětí s Downovým syndromem je daleko náročnější než u zdravých dětí – každý pokrok je pomalý a zdlouhavý a je výsledkem intenzivní a náročné práce. Nic však nebrání tomu, aby se lidé s Downovým syndromem aktivně zapojovali do společenského života a osvojili se řadu dovedností nebo absolvovali proces vzdělávání. Obvykle jim však tyto činnosti trvají déle a stojí větší práci a neustálé opakování. Životní příběh Noelie však upozorňuje, že tato cesta není nemožná.
Z první mateřské školky ji vykázali ven
Když šla Noelia Garella se svou matkou k zápisu do mateřské školky v argentinském městě Cordóba, ředitelka jim ve dveřích sdělila, že „takové zvíře ve školce nemá co hledat“. Tato věta plná zloby měla však na Noelii a její matku velký vliv, protože se nevzdaly a podařilo se jim Noelii zapsat do jiné školky, kterou později úspěšně navštěvovala. Být součástí kolektivu dělalo Noelii nesmírně dobře a ona se rozhodla, že si bude plnit svůj sen. Když dospěla, bylo její vysněnou profesí stát se učitelkou v mateřské školce!
V roce 2012 se jí skutečně podařilo získat pedagogické vzdělání a vysněný titul. A hledala místo, kde by mohla začít pracovat s dětmi. Příležitost jí nabídla ředitelka mateřské školy, navzdory tomu, že mnoho kolegů s rozhodnutím nesouhlasilo, protože namítali, jak se může osoba s postižením starat o zdravé děti? Ukázalo se však, že se hluboce mýlili. Děti si totiž novou paní učitelku naprosto zamilovaly!
Zveřejnil(a) Noelia Garella dne Sobota 9. února 2013
Noelia žije spokojený život
Noelia začínala svojí práci tím, že dětem „jen“ četla knihy. Nyní již má na starosti 3 dětské skupiny a s dětmi podniká veškeré činnosti. Tato práce ji nesmírně naplňuje. Nedávno jim do skupiny přibyl chlapec také s Downovým syndromem a Noelia měla velkou radost, že i on může být součástí tak skvělého kolektivu.
V soukromém životě je Noelia šťastná ve vztahu s partnerem Nicolasem, s kterým plánují rodinu. Když si vzpomene na necitlivá slova ředitelky v době jejího dětství, poznamenává k tomu: „Ta žena je jednou z postav v pohádkách, které čtu svým dětem. Já jsem ale šťastným tvorem. Ona zase velmi nešťastným.“