Sedmnáctiletý mladík s Downovým syndromem bez váhání zachránil dvě tonoucí dívky. Lidé jej opěvují jako hrdinu, a za svůj čin dokonce dostal i státní vyznamenání.
Obzvláště v letních měsících, kdy mnoho lidí tráví čas u bazénů a vodních nádrží, může lehce dojít ke katastrofě. Utonutí je totiž jedním z velmi častých příčin úmrtí. Pokud člověk není úplně zdatný plavec nebo přecení své síly, snadno jej vodní proud začne stahovat ke dnu, a dojde tak k tonutí. V tu chvíli se člověk cítí bezmocný a jedinou jeho nadějí je někdo, kdo jej zachrání.
Bez váhání pro dívky skočili do vody
Jednoho obyčejného dne šly malé sestry se svými rodiči na pláž. Dívky milovaly písek a dovádění v moři. Desetiletá holčička spolu se svou čtrnáctiletou sestrou plavaly ve vlnách, ale po chvíli se dostaly příliš daleko od břehu. Snažily se plavat k pláži, ale proud je stále unášel na opačnou stranu. Začaly tedy volat o pomoc, což je hodně vysílilo. Přestože se chtěly dostat na břeh, síla vody jim to nedovolila, naopak začaly klesat ke dnu a topit se. V tu chvíli jim šlo o život a ony doufaly, že je někdo zachrání.
Naštěstí jejich křik zaslechl mladík, který se zrovna procházel po pláži se svým otcem. Tato dvojice mužů neváhala ani vteřinu a okamžitě skočila do vody, aby dívky zachránila. Naštěstí na světě stále existují takto odvážní lidé, kteří se nebojí riskovat vlastní život, aby pomohli druhým. O to víc úžasné je na tom to, že mladý zachránce, sedmnáctiletý Valerio Catoia, má Downův syndrom. Jeho handicap mu však nikdy nezabránil dělat v životě to, co nejvíc miluje, a to je plavání.
Získal obdiv lidí i důležité ocenění
Již od jeho tří let s ním rodiče chodili na lekce plavání, aby si zpevnil ochablé svaly. Okamžitě se do této činnosti zamiloval, a později dokonce získal medaili na paralympijských hrách. To však ale zdaleka nebyl nejhrdinštější čin jeho života. Tím byla právě záchrana dvou dětských životů.
Jeho hrdinský čin nezůstal bez povšimnutí. Ministerstvo sportu totiž mladíkovi srdečně poděkovalo za jeho okamžitou reakci a záchranu dívek a udělilo mu státní vyznamenání. Mnoho lidí jej od té doby oslavuje jako hrdinu. Rodina tonoucích sester mu nikdy nepřestane být vděčná za to, že se mu podařilo zachránit jejich dva největší poklady. Valerio je důkazem toho, že i když má člověk určitý handicap, může žít plnohodnotný život, a dokonce se stát i hrdinou.