„Synovy děti jsem vychovala víceméně sama, i tak mě nechali na Vánoce samotnou a jeli na dovolenou,“ smutní nad situací babička

Pro spoustu lidí, kteří jsou sami, nejsou vánoční svátky jen šťastné a veselé. Naopak. Mohou pocit samoty ještě víc prohloubit. Své o tom ví čtenářka Dámského Deníku Miroslava P. z Mostu. Celý život se točila kolem rodiny. Kvůli tomu, aby mohla hlídat svoje vnoučata, dokonce odešla z práce. „Manžel mi vždycky říkával, že to přeháním, že jsem hloupá, ale já jsem ho nechtěla poslouchat. Už zemřel a v duchu se mu omlouvám, protože měl pravdu,“ napsala nám do redakce.

Kvůli hlídání vnoučat se vzdala práce

Syn paní Miroslavy žije se svou manželkou a třemi dětmi nedaleko. Kdykoli potřebovali, aby se někdo o potomky postaral, byla čtenářka připravená. „Hlídala jsem vnoučata skoro pořád. Syn i snacha dlouho do noci pracovali, protože si budovali kariéru a ve volnu se chtěli bavit. Můj manžel si ťukal na čelo. Říkal, že chápe, když vnoučata ohlídám v případě nutnosti. Ale mít je každý den od rána do večera, kdykoli si jejich rodiče zamanuli, mu přišlo hloupé. Říkal, že mě zneužívají,“ svěřila se sedmdesátiletá žena.

S manželem se kvůli častému hlídání vnoučat neustále dohadovali. Zejména když se paní Miroslava nakonec vzdala i své práce. „Vnoučata jsem hlídala skoro každý den. Pak už to nešlo jinak, a tak jsem odešla ze zaměstnání. Manžel měl pocit, že to je chyba. Že vnoučata můžeme milovat, ale musí to mít své meze. Že jim prostě nemůžeme věnovat celý náš život. Dnes vím, že měl pravdu,“ podotkla čtenářka s tím, že si také uvědomovala, že svoji domácnost zanedbávala.

Když děti dospěly, prarodiče zůstali na ocet

Nestíhala vařit, nakupovat ani uklízet. Její život se absolutně podřídil potřebám syna a vnoučat. Vánoce pokaždé trávili společně. „Většinou jsem vařila já. Syn se snachou mě chválili, že beze mě by to nezvládli, což mě velmi těšilo. Ale byla jsem z toho pokaždé dost vyčerpaná,“ vzpomíná paní Miroslava. Pak ale vnoučata vyrostla, vystudovala a zařídila si vlastní životy. Babičku s dědou už nepotřebovala. Syn se také ozýval jen málokdy.

iZdroj fotografie: Freepik

Když manžel paní Miroslavy onemocněl, zůstala na všechno sama. „Občas jsem zavolala synovi, zda by mi nepomohl, ale většinou se omlouval, že nemá dost času. Od doby, co můj muž zemřel, jsem opuštěná a osamělá. Nevídám se ani s vnoučaty. Sice občas zavolají a říkají, že se jim stýská, ale byla bych raději, kdyby všichni byli poblíž a třeba se zastavili na chvilku na kafíčko a zákusek,“ posteskla si čtenářka. Syn ji navštěvuje jen málo. Nikdy ho nenapadlo se zeptat, zda něco nepotřebuje nebo nechce třeba nakoupit.

Nechali mě na Vánoce samotnou

Syn s manželkou si koupili nový dům před šesti lety. Paní Miroslava v něm ještě nebyla. Nikdo ji totiž nepozval. Ani na Vánoce, kdy by měla rodina být pohromadě. Jenže na svátky odjíždí synova rodina do zahraničí na dovolenou. „Vnoučata jsem vychovala víceméně sama, i tak mě zase nechali na Vánoce samotnou. Nemůžu moc chodit, bolí mě záda. K čemu bych jim byla. Lituji, že jsem neposlouchala manžela,“ zoufá si čtenářka. Dlouhé roky neměla vlastní život, takže nemá přátele, nikam nechodí a je sama.