Ztráta psa může být bolestivější než smrt milovaného člověka. Psychologové vysvětlují proč

Čtyřnozí domácí mazlíčci provází řadu lidí – od mladších až po starší. Když tito přátelé zestárnou a zemřou, mnoho lidí to nese velmi těžce. Prožitky smutku se zintenzivňují ve starším věku, kdy jsou tito mazlíčci často jediným společníkem, kterého staří lidé mají. Není proto divu, že někteří z nich prožívají jejich ztrátu se stejnou intenzitou, jako dříve ztrátu svých bližních. Pokud byste se jich zeptali na důvod proč, často vám sdělí stejný.

Ztrácí bezpodmínečnou lásku a oddanost

Zejména staří lidé, kteří přišli o své nejbližší, se upínají ke svým zvířecím miláčkům – nejčastěji k psům a kočkám. Zaměříme-li se na psa, který se podle některých zdrojů chová jako malé dítě, jde v případě jeho skonu téměř o ztrátu smyslu života. (Nejen) staří lidé se upínají k psům, kteří jsou na nich zcela závislí, tudíž jim dávají pocit jejich vlastní důležitosti, potažmo avizovaný smysl života. Přítomnost psa v domácnosti rovněž pomáhá zlepšit celkovou psychickou pohodu majitele.

iZdroj fotografie: Unsplash

Právě absence (kvalitních) citových vazeb vede osamělé lidi k jejich vytvoření se zvířaty. Ta se navíc nedokážou přetvařovat, proto poskytují neutuchající zdroj bezpodmínečné lásky a podpory. Zvířata rovněž neuznávají lidské hodnoty a pracovní úspěchy – svého pána milují pro to, kým je a jak se k nim chová. Nemilují ho pro to, čím je a čím by mohl v rámci společnosti být (myšleno pozice v zaměstnání).

Nepochopení truchlení okolím vede k depresím

Když zemře člověk, široké okolí pozůstalého přichází s kondolencemi a neutuchající solidaritou. Nikdo na něj netlačí, všichni v jeho okolí jsou chápaví a v některých případech sami nabízejí pozůstalému, aby si vybral dovolenou, či se mu snaží ulevit jinak. Ovšem zemře-li zvíře, většina lidí nad tou situací mávne rukou a dál se jí nezabývá. Majitel, který se vyrovnává se smrtí svého čtyřnohého kamaráda, je tak na celý proces truchlení často sám.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Není výjimkou, že delší truchlení za zvíře je chápáno jako „nepatřičné“. Okolí často komentuje situaci slovy „Vždyť to byl jen pes. Tak si koupíš dalšího“. Většina lidí není ochotná se ani zamyslet nad tím, co zvíře pro „pozůstalého“ znamenalo. Takovéto nepochopení může v některých případech vyústit i v těžké depresivní stavy. Pokud jste se ocitli v situaci, kdy oplakáváte svého domácího mazlíčka, nestyďte se vzít si dovolenou nebo si zajít promluvit k psychologovi.

Zdroj: Metro, TheConversation