Tyran plivl do tváře chlapci, který bránil šikanovaného kamaráda. Odvážný hoch hned poté napsal radikální dopis všem agresorům

I přes to, že se v současné době přesunula šikana především na sociální sítě, stále existuje velké množství dětí, které se setkávají i s tou fyzickou. S některým z tipů ubližování se setkává drtivá většina žáků. Statistiky ukazují, že i na českých školách zažívá šikanu každý čtvrtý žák. V době sociálních sítí si děti své zážitky nosí domů, protože je jejich agresoři kromě fyzických útoků napadají také na internetu.

Šikana v českých školách

Výsledky průzkumu provedeného společností SCIO ukazují, že se slovním či fyzickým ubližováním se na základních školách setkává drtivá většina žáků. S agresivní šikanou se na druhém stupni potkává více než polovina dětí. Šikana je velmi nepříjemný společenský problém, který může člověka poznamenat na celý život. „Se sebepoškozováním jsem začala právě v důsledku šikany,“ vysvětluje 22letá Češka. „Nejdřív to začalo schováváním věcí a zdánlivě nevinnými posměšnými poznámkami,“ dodává.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Důvěra nejen rodičů, ale také samotné školní instituce je při řešení problémů s šikanou zásadní. Málokdy se ale stane, že učitelé chtějí zasáhnout, raději před tím zavírají oči, protože jsou to přeci jen děti. Kromě trvalých následků na psychice a sebevědomí může celý případ skončit i nejhorším možným způsobem, a to sebevraždou oběti. Jak rodiče, tak učitelé a blízcí by proto neměli ignorovat výstražná znamení a být dětem na blízku pro nabídku podpory, ale i edukaci.

Příběh odvážného chlapce

8letý Nicolas Neesley se se šikanou ze strany starších dětí setkal poprvé na dětském hřišti. Nepocítil ji přímo na vlastní kůži, ale byl svědkem události, která ho přiměla se nad šikanou více zamyslet. Jako malý chlapec projevil Nicolas více rozumu než kdejací dospělí, kteří chování agresorů raději přehlížejí. Na hřišti k nim totiž přistoupil starší chlapec a začal si utahovat z Nicholasova přítele. „Myslíš, že je v pořádku si takhle z někoho utahovat?“ zeptal se Nicolas.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jako odpověď ale pouze dostal další nadávky a facku. Po cestě domů Nicolasovi rodiče hned poznali, že se něco děje. „Když jsme přijeli domů, celou situaci nám popsal a zeptal se, jak může chlapci pomoci,“ popisuje situaci matka Nicolase. „Řekla jsem mu, ať se do toho raději nemíchá, ale nenechal si to rozmluvit. Byl odhodlaný mu pomoci,“ dodává. Malý chlapec se nezamýšlel pouze nad tímto jedním incidentem, ale také nad tím, jak pomoci dalším dětem, které se se šikanou ve škole potýkají.

Dopis pro všechny agresory

Malý Nicolas se rozhodl vše vyřešit veřejným dopisem. Ten byl určený nejen všem agresorům v jeho škole, ale nyní i těm venku. V něm vyzývá ostatní, aby byli k sobě vzájemně uctiví a aby byli opatrní a zodpovědní. Svůj dopis předal rektorovi jménem Ron Olmsted a ten jej vyvěsil ve škole. Projev malého chlapce ale dojal i velké množství lidí na sociálních sítích.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Od Nicolase se totiž všichni můžeme učit. Už ve svém věku porozuměl tomu, že agresivní chování může být projevem osamělosti, nízkého sebevědomí nebo problémů v rodině. Místo výčitek nabídl pomocnou ruku. Nenávist tak oplatil láskou a agresorovi, který týral jeho kamaráda, nastavil zrcadlo. Jako dospělí bychom se měli inspirovat a před varovnými znameními nestrkat hlavu do písku. Vyrovnání se s agresivním chováním okolí totiž člověka nemusí posílit, ale může mu způsobit trauma na celý život.

Co byste malému chlapci poradili vy, kdybyste byli v roli jeho matky?

Zdroj: Reader’s Digest, iRozhlas