Žena se stará o celou domácnost sama, muž jen celé dny vysedává u televize. Reakce její tchýně vám sebere slova z úst

S Petrem jsme se poznali ještě v době, kdy já byla v posledním ročníku na střední a on již na vysoké, je totiž o tři roky starší. Tehdy mi imponovalo to, jakým zodpovědným mužem byl. Pomohl mi s mnoha věcmi a díky němu jsem měla dobrý přehled o tom, jak se na vysokou připravit. Měli jsme totiž podobné cíle a dokonce mě vzali i na stejnou školu.

Vše bylo jako z pohádky

Fáze zamilovanosti je krásná věc, však to sami jistě znáte. Chodili jsme na výlety, byl ke mně pozorný, často mi dělal různá překvapení a mnohokrát mi pomohl i s učivem. Žila jsem ve splněném snu a každý mi mohl takového pozorného přítele závidět. I v posteli nám to klapalo více než dobře a já se nacházela na vrcholu blaha. Nemohla jsem prostě uvěřit tomu, že mám štěstí na tak úžasného chlapa.

iZdroj fotografie: Unsplash

Občas mě až zaráželo, jak moc dobře nám to spolu všechno klape. Jakmile vystudoval, tak zůstával ještě bydlet s rodiči, nechtěl je hned po opuštění školy opustit a já stejně ještě byla na koleji. Tehdy mi na tom nepřišlo nic divného, proč by měl platit sám celý nájem, když může počkat na mě a budeme na to dva? Dnes už ovšem vidím, že to byla možná první výstražná známka.

Společné bydlení náš vztah ničí

Pak jsem konečně dostudovala i já a najít si práci pro mě nebyl žádný velký problém. Za chvíli došlo i na vysněné společné bydlení a já nemohla být šťastnější. Jenomže hodně rychle mi začaly mé růžové brýle padat. Věc se má tak, jelikož jsem studovala něco trochu jiného než Petr, tak i náplň mé práce byla trochu jiná. Zatímco on se vracel celkem brzy, já měla kolikrát mnoho přesčasů a docházela jsem velmi pozdě. A právě v té době mě začalo zarážet, že za dobu mé nepřítomnosti Petra ani nenapadlo umýt nádobí.

iZdroj fotografie: Freepik

Vždy jsem ho našla ve stejné situaci, což bylo s pivem na gauči u zapnuté televize. Ze začátku jsem to nechtěla moc řešit a dělat problémy, ale časem jsem už musela něco říct. „Nemůžeš mi alespoň s něčím pomoct? Chápu, že na vaření a praní tě možná neužije, ale zamést, vysát, uklidit si po sobě či umýt nádobí bys snad mohl, ne? Nechci být na vše sama.“ Jeho reakci jsem ovšem rozhodně nečekala. „To jsou přece ženské povinnosti, já chodím do práce, co víc po mně chceš?“

Nejsem oproti němu přeci méněcenná

To, že já chodím do práce také a kolikrát jsem domů díky přesčasům donesla víc peněz, než on, ho už vůbec nezajímalo. A tak se pomáhání v domácnosti stalo čím dál častější konverzací mezi námi. „Chodím do práce stejně tak, jako ty, dělíme se spravedlivě o všechny náklady a chodím domů později. Bylo by jedině férové, kdyby si začal s něčím pomáhat, přece nejsem tvoje služka?!“

iZdroj fotografie: Unsplash

Jenomže to bylo, jako házet hrách na zeď. „Tak to si rovnou můžu nasadit zástěru, ne? Co bys po mě ještě nechtěla, správná ženská má tyhle věci zvládat!“ Jednou už jsem to nevydržela a se svými starostmi se svěřila tchyni, když jsme se po delší době viděly. „Tak co, Nikolko, jak se vám žije ve společném hnízdečku?“ „Nějak to jde, jen jsem na všechno strašně sama a ocenila bych, kdyby si po sobě Petr alespoň občas uklidil.“

Reakce tchyně mi sebrala slova

Kdybych ale věděla, co bude následovat, tak si to raději nechám pro sebe. „Ale prosím tě, každá správná ženská se o svého chlapa a domácnost musí umět postarat. S takovým přístupem bych se vůbec nedivila, kdyby ti někdy utekl za lepší.“ Konverzaci jsem raději ukončila, jinak bych v sobě asi neudržela pár peprných slov. Bylo mi jasné, odkud vítr vane, jednoduše si tak Petra vychovali.

iZdroj fotografie: Freepik

Doma jsem se mu ještě párkrát snažila naznačit, že jeho máma sice zvládala celou domácnost, ale nemusela chodit do práce. Bohužel se to zatím minulo účinkem. Nevím, co mám dělat, Petr už mě skoro ani nepřitahuje a jeho věčné poznámky o správných ženských už dlouho nevydržím. Jsem unavená a naštvaná, ale nechci o něj přijít. Vždyť jsme spolu tak dlouho a časem mu prostě musí dojít, že takhle to není spravedlivé.

Ale co když ho nedokážu změnit?

Zdroj: Se souhlasem čtenářky Terezy