Některé příběhy píše sám život, jelikož by se snad ani nedaly vymyslet. Své o tom ví Walter, který se se svou ženou rozhodl adoptovat malou holčičku a poskytnout jí domov.
Adopce ovšem není jen tak
Věděli dobře, do čeho jdou a že je čekají těžké dny, které budou plné různých psychologických testů a plnění podmínek, jež jsou pro adopci vyžadovány. Jednoho dne ovšem zazvonil telefon a ozvalo se z něj to, co si oba manželé přáli slyšet.
Adopční kancelář jim oznámila, že se na místě nachází těhotná žena, která si své dítě nemá v plánu nechat a že se mohou stavit a promluvit si. Okamžitě oba vyrazili a sotva se otevřely dveře dovnitř, Walter mále zkolaboval na místě. Žena, která se v místnosti nacházela, byla na chlup podobná dceři z jeho prorockého snu z 10 let. Byla jako její přesná starší verze.
Bude to dcera se jménem Chloe
„Strávili jsme tam při nejmenším tři hodiny a celou tu dobu si povídali za přítomnosti sociálních pracovníků.“ svěřil se Walter. „Pak přišel moment, kdy jsme se s manželkou zeptali, jestli má představu o jméně pro dceru a nebo to chce nechat na nás. Její odpověď mě dostala do kolen, jelikož řekla, že její přání je, aby se dcera jmenovala Chloe. Neváhal jsem ani na chvíli, že tohle je náš osud.“ přiznal šokovaně.
Jakmile se narodila, vzali si ji téměř hned domů a oba se cítili, jakoby to byla jejich pravá dcera. „Když jsem ji vzal do rukou, bylo to mé dítě. Nikdo a nic na světě mi tento fakt nemohl a nebude moct vyvrátit. Vztah, který jsem si k ní okamžitě vybudoval, je neuvěřitelný.“ řekl Walter.
Zdroj: Transparency
Lifestyle
|
PŘEČTENÍ: 25065
Lifestyle
|
PŘEČTENÍ: 24724
