Jestli máte děti, tak víte, že při těhotenství je nutné docházet na kontroly, abyste měli přehled o jejich stavu. Na jedné takové si porodní asistentka všimla něčeho, co ji šokovalo.
Pro ženu a celkově rodiče není nic děsivějšího než slyšet, že s jejich dítětem není něco v pořádku. Ani porodní asistentce či doktorům se takové špatné zprávy o dětech nechtějí zrovna dvakrát sdělovat. Bohužel se ovšem nedá nic jiného dělat.
Měla to být zdravá dvojčata
Je tomu už šestnáct let, co jistá žena otěhotněla a mohla se těšit, že na svět přivede dvojčata. Těhotenství neprobíhalo nijak netradičně a nedalo se tedy předpokládat, že by se věci mohly začít vyvíjet nestandardním způsobem. Jenomže už tomu tak je, že život prostě občas bývá nepředvídatelný a to samé se odehrálo i v tomto případě.
Neví se přesně, v jaké měsíci těhotenství se žena nacházela, když došla na tu osudovou kontrolu. Ta měla probíhat za pomoci ultrazvuku a mělo to být jen další obyčejné vyšetření, které bude mít rychle za sebou. Jenomže ve chvíli, kdy ji sestra kontrolovala, si všimla něčeho, co rozhodně nebylo obyčejné.
„Vidím zde o jednu nohu méně“
To byla nepříjemná slova, která musela matce sdělit, v tom se ovšem zarazila, když jí došlo, co doopravdy vidí. Na obrázku se totiž nenacházela dvojčata, z nichž jedno by nemělo nohu. Byla o trojčata, jenomže dvě z nich přirostla k sobě torzem s tím, že počet nohou zůstal stejný jako u normálních dětí.
Všechno to byly dívky a třetí z nich byla úplně zdravá. Nikdo si asi neumí představit, jak těžké rozhodnutí před matkou stálo. Ne každý má totiž na to, aby se staral o trojčata, která nejsou v pořádku a budou dozajista vyžadovat mnoho speciální péče.
Buď všechno a nebo nic
Někdo by se možná rozhodl tak, že si nechá alespoň zdravou holčičku, žena se ale vzdala práv na všechny své tři děti. A tak přišli na scénu Darla a Jeff Garrisonovi, kteří se rozhodli si vzít všechny tří holčičky do péče. Rodina měla i vlastní potomky, přesto se tyto princezny rozhodla adoptovat.
Ještě předtím si dvě srostlé dívenky prošly mnohým a to hlavně operacemi, které je nakonec rozdělily a nakonec také jistou revitalizací po tom všem. Každá skončila s jednou nohou, což sice není příjemná skutečnost, ale zároveň dopadly nejlépe, jak v jejich situaci mohly. Nejspíše jsou rády za svůj život, jelikož již 16 let žijí na farmě, chodí do školy a mají přátele tak, jako každý jiný zdravý jedinec.