Všichni bychom si měli uvědomit, co pro nás naše maminka kdy udělala, obětovala a co nám dala. Dost možná to bylo vše, co kdy měla.
Ne každý má to štěstí, že by prožil dětství s oběma milujícími rodiči. Někdo bohužel nezažil ani jednoho, a proto by si všichni, kdo měli to štěstí, měli uvědomit, že díky nim se jim dostalo úplně všeho. V životě každého člověka však přijde to, že se se svými rodiči musí rozloučit, stejně jako žena z tohoto příběhu. To, co jí její maminka před smrtí napsala, by si měl přečíst úplně každý.
Je to velice zajímavý dopis
Dcera seděla u své umírající maminky v nemocnici, když v tom jí dala dopis, a řekla jí, ať si ho přečte, až tady nebude. Když nadešel ten smutný den, vzala psaní a začala číst. V něm stálo: „Moje milovaná dcero! Teď už tady s tebou sice nejsem, ale chtěla bych ti říct pár věcí. Pamatuješ si, holčičko, kolikrát jsem ti v noci vyprávěla tu stejnou pohádku, protože jsi nemohla usnout?“
Byla jí vděčná za to, co pro ni dělala
Žena si vzpomněla na své krásné dětství a pokračovala ve čtení: „Když jsi protestovala při koupání, utíkala z koupelny a hádala se se mnou, že se koupat nebudeš, a já ti říkala, že když do vany půjdeš, tak ti něco dám? Vždy jsem ti všechno ukázala, a když jsi něco nevěděla, pomohla jsem ti. To prostě maminky dělají.“
Byla opravdu vděčná za to, s jakou láskou se o ni maminka starala. Dopis ještě ale zdaleka nekončil. „Já bych ti chtěla poděkovat za to, jak jsi se ke mě celý život chovala, a teď v nejtěžších chvílích, že jsi mě v tom nenechala samotnou.“
Takhle by se měl chovat každý
Přes slzy již skoro neviděla na písmenka, ale dopis si chtěla a musela přečíst do konce. „Děkuji ti, že když jsem už skoro nemohla chodit, mohla jsem se o tebe opřít, stejně jako ty o mě, když ses jako malá učila chodit. Dokázala jsi mě vždy vyslechnout, i když se mi už pletla slova a zapomínala jsem.“
„A hlavně jsem ti nesmírně vděčná za to, že jsi mě v mých posledních dnech nenechala samotnou. Nebuď dlouho smutná, zase se jednou sejdeme. Mám tě moc ráda, máma.“ Pokud máte ještě tu možnost, běžte obejmout své rodiče a buďte vděční za každou chvíli strávenou s nimi. Nikdy nevíte, která bude tou poslední.
Jaké máte vztahy se svými rodiči?